Je to nástroj, na kterém se děti učí hospodařit s penězi. Pěkně pomalu, od základů a s malými částkami. A postupně, jak rostou a osvojí si více dovedností, je dobré kapesné zvyšovat a rozšiřovat spolu s tím i odpovědnost dětí.
Kapesné není jen způsob, jak dětem dopřát cukrovinky nebo hračky, které bychom jim nekoupili. Je to nenahraditelná příležitost naučit děti orientovat se ve světě peněz. A stejně jako u jiného učení je dobré začínat pomalu a nenásilně. I nákup zboží, které je z našeho pohledu nesmysl, musí dítě určitým způsobem rozvážit. A tím se učí.
My, dospělí, možná předem tušíme, že dítě může nákupu litovat. Je to ale tím, že už máme zkušenosti. A už jsme si párkrát zklamáním z nepovedeného nákupu prošli. Proto se obrňte trpělivostí a přečtěte si všechno, co potřebujete vědět o kapesném.
Naučte děti, jak se starat o své finanční zdraví s Georgem pro děti.
Kdy s kapesným pro děti začít?
Čím dříve se děti začnou s penězi seznamovat, tím lépe. Ideální je s pravidelným kapesným začít ve chvíli, kdy dítě zvládlo základní počty. Dobrou příležitostí může být začátek školní docházky. Prvňáčci ještě neumí plánovat, a tak vystačí s desetikorunami na týden. S každým dalším ročníkem můžete kapesné postupně zvyšovat, třeba o deset korun.
Kolik peněz dětem dávat?
Zde univerzální odpověď neexistuje. Záleží na možnostech rodičů, věku dítěte i na tom, co všechno bude z kapesného hradit. Správnému hospodaření se ale školák zvládne naučit stejně dobře na malých částkách jako na těch velkých. Důležité je, že má vlastní peníze, za které nese odpovědnost a o nichž si rozhoduje.
Pokud vás zajímá, jak to mají ostatní rodiny, pak vězte, že české děti ve věku od 8 do 11 let dostávají měsíčně v průměru 250 korun. Školáci na druhém stupni pak zhruba 420 korun.
Jak na kapesné pro středoškoláka?
Jak často a jakým způsobem kapesné vyplácet?
Pamatujete, jak se školní rok nebo měsíc vlekl, když jste byli malí? Vaše děti to mají stejně. Proto jim zprvu dávejte kapesné jednou týdně. Na delší interval přejděte až u větších dětí a po dohodě s nimi. Na začátku si společně stanovte pravidla, kdy peníze vyplácíte a jak je může dítě používat. Zkuste se neomezit na strohé „Tady máš dvacku na týden.“ Ptejte se a zajímejte se. Pomáhejte jim s plánováním nákupů. Vymýšlejte možné varianty a ukazujte výhody i nevýhody.
Zkuste být důslední a kapesné vyplácet i dětem, které se o ně zapomenou v daný den přihlásit.
Nejmenší špunti si vystačí s peněženkou nebo pokladničkou. Kolem desátého roku je dobré začít děti seznamovat s fungováním bankovních účtů a postupně jim posílat kapesné na vlastní účet. Další možností je pak spořící účet pro děti.
I obtížné situace mají řešení
- Máme hluboko do kapsy
Je jasné, že nikdy nebudou mít děti stejné kapesné. Stejně jako nemají stejnou aktovku. Každý rodič má jiné možnosti. Co ale samotným dětem může pomoci vyrovnat se s rozdíly, je vlastní účet a hlavně platební karta. Je zadarmo už pro děti od 8 let, takže ji může mít prakticky každý školák. Kamarádům se s ní může pochlubit a nikdo neuvidí, že na ní má pár korun. Jestliže obracíte každou korunu, zkuste spolu s penězi předat potomkovi i odpovědnost za část nákupů. Bude na něm, jestli si v září z kapesného koupí nové pastelky nebo ořeže ty loňské. Zbytek peněz je jeho. U větších dětí můžete spolu se zvýšením kapesného do jeho odpovědnosti zahrnout třeba kredit do mobilu nebo jízdné na MHD. Výhodou je, že jak dítě poroste, můžete zvyšovat částku a postupně na něj přenášet více a více odpovědnosti. Potomek získá dobrý pocit, že má velké kapesné, ale vaše výdaje budou vlastně stále stejné. - Dítě zlobí, nosí špatné známky a kapesné si nezaslouží
Kapesné děti učí hospodařit. Není jediný důvod, proč o tuto dovednost ochudit ty, které zlobí nebo mají nepořádek v aktovce. I ony budou v budoucnu potřebovat vyjít s penězi. Alespoň základní kapesné by měl mít každý školák. Ze stejného důvodu by kapesné nemělo být odměnou za dobrý školní prospěch. Chcete-li dítě motivovat, klidně se domluvte na systému bonusů. Ale základ, jakkoliv nízký, nechejte.
Jako banka podporujeme finanční gramotnost. Věříme totiž, že má smysl rozvíjet vše, díky čemu Češi a Češky získávají větší sebejistotu, budou se cítit silnější, a dokážou se tak lépe rozhodovat. Je to cesta k tomu, aby se lépe dařilo nám všem.