Podle Davida Šmejkala, ředitele Poradny při finanční tísni, se většina lidí při zvažování půjčky rozhoduje rychle a impulzivně. Hlavním kritériem je pro ně výše splátek. Na další náklady a poplatky spojené s půjčkou se neptají. A to je zásadní chyba.
Podle Davida Šmejkala, ředitele Poradny při finanční tísni, se většina lidí při zvažování půjčky rozhoduje rychle a impulzivně. Hlavním kritériem je pro ně výše splátek. Na další náklady a poplatky spojené s půjčkou se neptají. A to je zásadní chyba.
Podle čeho vybírat půjčku?
Prvním krokem je výběr spolehlivého poskytovatele, u nějž si půjčku vezmete. Předem se ptejte nejen na roční procentní sazbu nákladů (RPSN), ale také na další poplatky. Třeba ty, které vám budou účtovány v případě prodlení nebo odložení splátek. Půjčku a výpočet splátek volte tak, abyste si splácení mohli každý měsíc dovolit. S výpočtem ideální výše splátky pomůže úvěrová kalkulačka.
Podle čeho vybírat půjčku
Jedním z důležitých kritérií při rozhodování o půjčce by měla být roční procentní sazba nákladů, zkráceně RPSN. V ní je započítaný nejen úrok, ale i další související poplatky. „Například cena za posouzení samotné žádosti o půjčku, poplatky za uzavření smlouvy o půjčce , za převod, za vedení účtu a mnohé další,“ vypočítává David Šmejkal. Poskytovatelé musejí RPSN uvádět povinně, což usnadňuje porovnání půjček a různých nabídek.
S porovnáním může pomoci i Index zodpovědného úvěrování – velké porovnání poskytovatelů půjček, které od roku 2009 pravidelně připravuje Člověk v tísni. Právě podle tohoto srovnání se RPSN u jednotlivých půjček výrazně liší. „V případě, že si klient půjčí na rok 30 tisíc korun, může na úrocích a dalších poplatcích zaplatit celkem 5 tisíc korun. Ovšem jinde za stejnou půjčku zaplatí navíc i 20 tisíc korun,“ vysvětluje David Šmejkal.
Předem bychom se měli ptát i na to, co se stane, dostaneme-li se do platební neschopnosti. Jaké budou poplatky za odložení splátek? A jaké sankce ukládá smlouva o půjčce za nesplácení? Kolik si bude poskytovatel účtovat za vymáhání pohledávky? I zde jsou totiž propastné rozdíly.
Podle čeho vybírat půjčku
Jedním z důležitých kritérií při rozhodování o půjčce by měla být roční procentní sazba nákladů, zkráceně RPSN. V ní je započítaný nejen úrok, ale i další související poplatky. „Například cena za posouzení samotné žádosti o půjčku, poplatky za uzavření smlouvy o půjčce , za převod, za vedení účtu a mnohé další,“ vypočítává David Šmejkal. Poskytovatelé musejí RPSN uvádět povinně, což usnadňuje porovnání půjček a různých nabídek.
S porovnáním může pomoci i Index zodpovědného úvěrování – velké porovnání poskytovatelů půjček, které od roku 2009 pravidelně připravuje Člověk v tísni. Právě podle tohoto srovnání se RPSN u jednotlivých půjček výrazně liší. „V případě, že si klient půjčí na rok 30 tisíc korun, může na úrocích a dalších poplatcích zaplatit celkem 5 tisíc korun. Ovšem jinde za stejnou půjčku zaplatí navíc i 20 tisíc korun,“ vysvětluje David Šmejkal.
Předem bychom se měli ptát i na to, co se stane, dostaneme-li se do platební neschopnosti. Jaké budou poplatky za odložení splátek? A jaké sankce ukládá smlouva o půjčce za nesplácení? Kolik si bude poskytovatel účtovat za vymáhání pohledávky? I zde jsou totiž propastné rozdíly.
Zdravá půjčka aneb Jak se nedostat do pasti
Nejsou to ale jen smluvní podmínky, které ovlivňují naši platební morálku a splácení půjčky. „Je výrazně těžší splácet něco, co už nemám,“ naráží David Šmejkal na fakt, že mnozí lidé si berou půjčky na dovolenou nebo na nákup zboží s krátkou životností. Splácení něčeho, co už člověk vlastně nemá, pak vyžaduje značnou sebedisciplínu.
Časté jsou bohužel i případy, kdy klient není schopný splácet a problematickou situaci řeší novým úvěrem – rychlou půjčkou na půjčku. „Pokud nezvládal splácet původní půjčku, není pravděpodobné, že se to s novou půjčkou změní. Naopak, dostane se tím do takzvané dluhové pasti, s níž si sám jen těžko poradí,“ popisuje David Šmejkal. Alternativou v některých případech nicméně může být takzvaná konsolidace půjček, jejich sloučení do jedné, která je výhodnější.
Zdravá půjčka aneb Jak se nedostat do pasti
Nejsou to ale jen smluvní podmínky, které ovlivňují naši platební morálku a splácení půjčky. „Je výrazně těžší splácet něco, co už nemám,“ naráží David Šmejkal na fakt, že mnozí lidé si berou půjčky na dovolenou nebo na nákup zboží s krátkou životností. Splácení něčeho, co už člověk vlastně nemá, pak vyžaduje značnou sebedisciplínu.
Časté jsou bohužel i případy, kdy klient není schopný splácet a problematickou situaci řeší novým úvěrem – rychlou půjčkou na půjčku. „Pokud nezvládal splácet původní půjčku, není pravděpodobné, že se to s novou půjčkou změní. Naopak, dostane se tím do takzvané dluhové pasti, s níž si sám jen těžko poradí,“ popisuje David Šmejkal. Alternativou v některých případech nicméně může být takzvaná konsolidace půjček, jejich sloučení do jedné, která je výhodnější.