Jaké úrovně infrastruktury a digitalizace dosahuje Česko ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie? Ovlivnila válka na Ukrajině důvěru občanů v EU? A jak investuje Česko do produktů chráněných jako duševní vlastnictví? Nejen to se dozvíte v novém vydání Měsíčníku EU.

V platnost vešel zákaz dovozu ruského uhlí do EU. Skončila totiž čtyřměsíční lhůta k ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku války na Ukrajině. Ruský dovoz uhlí do Unie tvořil zhruba 45 % a mezi největší odběratele této komodity patřilo Německo, Polsko a Nizozemsko. Na importu černého uhlí do Česka se Rusko podílelo 7 %.

Česká republika je prakticky závislá na dovozu zemního plynu, a proto dává smysl transformovat stávající bioplynové stanice na výrobny biometanu. Podle odhadu Ministerstva průmyslu a obchodu by v roce 2030 mohly české bioplynky vyprodukovat až 500 milionů m³ biometanu, tedy 6 % celkové tuzemské spotřeby zemního plynu. Odhady Asociace CZ BIOM jdou ještě výš – až k 10 %.

Česko má ve srovnání se členskými státy EU 12. nejlepší úroveň infrastruktury a digitalizace. Ač ale patří naše železniční síť k nejhustší v Unii, naši uživatelé silnic patří k těm nejméně spokojeným. Co se týče digitalizace, v té pak zaostáváme zejména nízkým pokrytím vysokorychlostním internetem a nižší úrovní digitalizace státní správy.

Ve srovnání s ostatními členy Unie se v Česku poměrně hodně investuje do „produktů“ chráněných jako duševní vlastnictví. Padne na ně pětina veškerých investic. Ještě před pěti lety to bylo o 45 % méně. Dnes tvoří velkou část investic do duševního vlastnictví počítačové programové vybavení a databáze, výzkum a vývoj.

S patentovou ochranou na tom však Česko není zrovna nejlépe. Stále zaostáváme za konkurencí z průmyslově vyspělých států. Důvod? Některé podniky vnímají patentovou ochranu jako únik informací – při udělení patentu totiž zveřejňuje firma své know-how, čímž může dát návod konkurenci. Patentová ochrana přitom může být pro české podnikatele krokem, jak posunout českou ekonomiku dál.

Zvyšuje se důvěra občanů v Unii, pokračuje i silná podpora její reakce na ruskou agresi. Převážná většina občanů EU také souhlasí s investicemi do energie z obnovitelných zdrojů a s opatřeními ke snížení závislosti na ruských zdrojích. Míra podpory eura dokonce dosáhla historicky nejvyšší úrovně. Zvyšuje se však znepokojení nad hospodářskou situací.

Jaké stěžejní kroky oznámila Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie? A které dotační výzvy teď čekají na české žadatele? Stáhněte si náš Měsíčník a zjistěte, co hýbe nejen Evropskou unií.

Mohlo by vás dále zajímat