Probudit se, natáhnout se po telefonu, zkontrolovat zprávy. Připomíná vám tento zvyk vaši ranní rutinu? Potřeba informovat se o aktuálním dění není nic špatného. Horší však je, když se nemůžeme nabažit negativních zpráv a začneme propadat takzvanému doomscrollingu. Jak této posedlosti odolat?

Doom jako zkáza, scrolling jako nekonečné projíždění feedem zpráv. Pojem doomscrolling je sice poměrně nový, označuje však aktivitu, která se mezi lidmi vyskytuje už nějaký čas – nutkavou potřebu sledovat negativní zprávy. Zdroje se poněkud rozchází v tom, kdy se výraz objevil poprvé. Například slovník Merriam-Webster zařadil doomscrolling na seznam slov, která vznikla během pandemie. Na druhé straně existuje na sociální síti Twitter příspěvek z roku 2018, který hovoří právě o tomto výrazu. Doomscrolling tedy existoval ještě dříve, než vypukla pandemie. A existoval nejen jako pojem, ale i jako činnost. Rozmach sociálních médií a dění roku 2020 však bezpochyby přispěly k tomu, že lidé začali propadat doomscrollingu čím dál tím víc.

Stačí se podívat na události, které nás provázely či stále provázejí poslední léta – pandemie koronaviru, rasové nepokoje v USA, klimatická krize, energetická krize, inflace, válka na Ukrajině. Kolem těchto témat vyvstává neustále řada otázek a s nimi přirozeně i touha znát odpovědi. Bez přestání proto pátráme po informacích. Postupně však začínáme propadat strachu, že nám unikne zásadní zpráva, a přiživujeme tak nejistotu, kterou v nás vzbuzují už samotné události. Navíc dnes není o přístup k informacím nouze. Stačí vzít do ruky telefon a scrollovat. Za doomscrolling ale nejsou vina média. Tento jev je spíše důsledkem toho, jak jsme jako lidé od přírody nastavení – důsledkem potřeby vědět, co se kolem nás děje, abychom ve světě přežili. 

Co se děje s člověkem, když se oddá doomscrollingu?

Dlouhé hodiny sledování negativních zpráv můžou začít v lidech vyvolávat přehnaný pocit ohrožení a vést k problémům se soustředěním, k úzkostem a depresím.

Doomscrolling je vlastně určitá podoba syndromu FOMO – strachu, že přicházíme o zajímavou příležitost nebo událost. Ale místo nepříjemných pocitů kvůli tomu, že večer netrávíme na párty, se bojíme, že nám unikne podstatná informace.

Jaké typy osobností jsou náchylné k doomscrollingu? Často se jedná právě o lidi, kteří mají tendenci propadávat úzkostem. Ty jsou totiž spojené se zvýšenou pozorností věnovanou negativním informacím. Takový vzorec chování však posiluje pocit ohrožení, což opět vede k potřebě ponořit se do záplavy zpráv ve snaze najít odpovědi na otázky, které hýbou společností. Jenže řešení řady problémů jsou velmi komplikovaná a možná vůbec nemusí existovat.

Zpátky do mediální minulosti. Syndrom zlého světa v nás nezačaly vzbuzovat až sociální sítě

Fakt, že média můžou posilovat pocit, že svět je zlé a nebezpečné místo, není žádnou novinkou. Už koncem 60. let minulého století hovořil sociolog George Gerbner o pojmu mean world syndrome neboli o syndromu zlého světa. Jeho studie ukázala, že lidé, kteří se dlouhodobě vystavovali mediálnímu obsahu zobrazujícímu násilí, začali pohlížet na svět jako na nepřátelské místo. A tento pocit pak formoval jejich názory a postoje. 

Detoxikace mysli od špatných správ

Odstřihnout se od médií, zrušit si sociální sítě? Takovou radikální cestu volit nemusíte, abyste se doomscrollingu vyhnuli. Vždy záleží na tom, jak čas na mediálních platformách trávíte a jak se při tom cítíte. Když vás po několikaminutovém scrollování na Facebooku začnou zaplavovat pocity úzkosti, pravděpodobně s touto sítí nepracujete užitečně. Zamyslete se nad zdroji, ze kterých čerpáte, i nad tím, zda jsou dostatečně rozmanité. Pamatujte, že lidský mozek má své limity – vyhraďte si na čtení zpráv omezený čas. Klidně si nastavte časovač, který vám připomene, že máte s procházením stránek přestat.

Jak nespadnout do nekonečné spirály zkázy na sociálních sítích?

Americká novinářka Karen K. Ho založila twitterový účet @QuittrBot, který má pomoct doomscrolling omezit. Tento Quit Twitter Bot pravidelně uživatelům připomíná, aby si od scrollování dali chvíli pauzu. Další cestu můžou představovat různé doplňky prohlížeče, které by měly omezovat nekonečné scrollování – jako například News Feed Eradicator. Běží na Facebooku, Twitteru, LinkedInu, YouTube, Instagramu či Redditu.

A ještě jedna rada na závěr. Když omezíte doomscrolling, věřte, že vám rozhodně neunikne tolik zpráv, bez kterých byste se neobešli. Pokud ale budete trávit každou možnou chvíli kontrolováním feedu, utíká vám čas, který můžete věnovat užitečnějším aktivitám – cvičení, procházce, čtení knihy nebo spánku. Tedy aktivitám, které přispívají k duševnímu zdraví. A to je důležité v jakékoliv době.

Mohlo by vás dále zajímat