Další výzva evropské energetiky: Jak nahradit ruský plyn?
16. června 2022
1 minuta
Češi jsou v otázce solidarity a důvěry ve společnost na 10. místě v EU. Jak věří vládě a neziskovým organizacím? Padne embargo také na ruský plyn? A jaké jsou politické priority Česka jakožto země předsedající Radě EU? Nejen to se dozvíte v pravidelném přehledu zpráv z Evropské unie.
Česko se připravuje na předsednictví v Radě EU. Mezi priority by mělo patřit zvládnutí uprchlické krize, poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Předsednické země své priority však představují v definitivní podobě až těsně před začátkem daného půlročního období. Je tedy možné, že vnější okolnosti změní situaci a současný návrh Česka.
Lídři zemí EU se na konci května potkali na mimořádném summitu, aby probrali cesty, jak se zbavit závislosti na dodávkách energií z Ruska. Embargo již platí na dovoz ropy, v srpnu bude zakázán import uhlí. Teď přichází na řadu diskuse ohledně plynu. Zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová vyzívá k embargu, rakouský́ kancléř Karl Nehammer či belgický́ premiér Alexander De Croo se postavili proti. Podle nich by se EU neměla po ropě pouštět do dalšího omezování energetického dovozu z Ruska a spíše se soustředit na to, aby zmírnila dopad dalšího očekávaného růstu cen. Zatímco ruskou ropou EU kryje zhruba čtvrtinu své spotřeby a podle expertů ji bude snazší nahradit, u plynu představují ruské dodávky 40 %.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo v rámci Národního plánu obnovy novou výzvu pro energeticky úsporné projekty v sociální sféře. Podpoří je částkou ve výši 2,8 miliardy korun. Výrazným specifikem výzvy je rovněž to, že dotaci můžou získat i ty projekty, které budou mít v době podání žádosti již ukončenou realizaci.
Česko se v evropském srovnání solidarity a důvěry ve společnosti umístilo na 10. místě. Každý pátý Čech dobrovolničí, a 84 % našich občanů důvěřuje lidem ve svém okolí. Hůře jsme na tom ale s důvěrou ve vládu a instituce obecně. Je však pravda, že s nástupem Fialova kabinetu se situace zlepšila. Současné vládě totiž důvěřuje na 45 % české populace, což je nejlepší výsledek za posledních deset let. Češi moc nevěří ani neziskovým organizacím, důvěra k těmto subjektům se pohybuje kolem 40 %.
Chorvatsko přijímá euro, má s ním platit od ledna příštího roku. Už od 5. září se ale počítá s uváděním cen jak v dosavadní měně, tedy v kunách, tak v eurech. V obou měnách by pak ceny měly platit celý příští rok.
Velká Británie chce zasáhnout do takzvaného severoirského protokolu, a to bez souhlasu EU. Po brexitu zůstala Severnímu Irsku díky tomuto dokumentu otevřená hranice s Irskem, které je i nadále členem EU. Region ale částečně ztratil dosavadní pevná pouta se zbytkem Británie, protože některé zboží putující mezi oběma částmi ostrovní země podléhá i tak přísným kontrolám. Navíc volby do regionálního parlamentu v Severním Irsku vyhrála republikánská strana Sinn Féin, která usiluje o sjednocení Irska. Britská vláda proto hodlá předložit zákon, který by zjednodušil přepravu zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. EU ale změny ve složitě dojednaném protokolu odmítá.
Jaké dopady měla pandemie na veřejnou dopravu v Česku? A jak se vyvíjí výše tuzemského HDP? Stáhněte si náš měsíčník EU a zjistěte, co hýbe Evropskou unií.