Navázal na tradici a začal přitom úplně od začátku. Lukáš Drlík se na počátku minulé dekády rozhodl otevřít novou kapitolu rodinného statku v Bezděkově u Úsova a společně s manželkou Veronikou zde zasadil prvních 500 rostlinek levandule. Dnes jich tady najdeme přes 35 tisíc. Na Levandulovém statku se toho přitom děje mnohem víc, v červenci tu proběhne další ročník hudebního Levandulového festivalu. Čím vším si Lukáš Drlík, který se v posledních letech stal hospodářem statku i ředitelem festivalu, splnil sny?

Vzduchem se nese nezaměnitelná vůně. Hned při příchodu upoutá vaši pozornost takzvaný levandulomat, díky kterému si můžete zadarmo vyzkoušet levandulové tělové mléko, parfém nebo antibakteriální gel. Kolem vás vede levandulová stezka, jejíž součástí se stal i lesní bar s levandulovými nápoji. Pořádají se zde komentované prohlídky, skupinové lekce jógy, a dokonce i svatební obřady. Vítejte na Levandulovém statku! „Chceme, aby odsud lidé odjížděli uvolněnější a veselejší, než když sem přijeli,“ říká Lukáš Drlík, majitel rodinného statku v Bezděkově u Úsova.

Do levandulového podnikání se pustil s cílem, aby se mu lépe usínalo. „Minulá zaměstnání mě dlouhodobě nenaplňovala, a proto jsem se vrátil na náš rodinný statek. Vždy, když si večer lehnu do postele, vybavím si aspoň tři hezké věci, které jsem v daný den zažil, a zamyslím se, co bych chtěl dokázat zítra,“ doporučuje Lukáš Drlík a dodává: „Nikdy předtím jsem něco takového neměl. Díky levandulím se mi teď spí lépe než kdykoliv dřív.“ Hlavní motivace Lukáše a Veroniky Drlíkových však s kvalitou spánku a uvolňujícími účinky levandule nesouvisela. Svým dětem chtěli předat něco, na co můžeme být všichni hrdí. „Třeba všechno dopadne úplně jinak. Ale věřím, že některé z dětí bude chtít na statku pokračovat, děláme pro to maximum.“

Odmalička na statku

V názvu Levandulový statek figurují dvě slova, která pro malebné místo v okrese Šumperk hrají důležitou roli. „Hlavní myšlenkou nebyla levandule, ale samotný statek. Z kronik víme, že naše rodina na tomto místě žije přes 600 let,“ říká Lukáš Drlík. Vzhledem k tomu, že statek není velikostí natolik rozsáhlý, zůstal rodině i za komunismu. „Po revoluci nám pak konečně vrátili i pole, louky a lesy. Babička s dědou už neměli tolik sil, aby se všemu věnovali. Včetně mého táty měli osm dětí, ale všichni pracovali v jiných oborech. Pozemek se proto pronajal jiným zemědělcům,“ upřesňuje Lukáš, který v Bezděkově trávil čas od útlého dětství.

Práce na statku ho vždy velmi bavila, na začátku milénia však Lukáš Drlík působil v segmentu hotelnictví a gastronomických provozů. Hlavou mu stále běhaly myšlenky na rodinnou farmu, kterou tvoří zhruba 6 hektarů orné půdy a 10 hektarů luk a lesů. „Nejde o prostor na žádné veliké zemědělství, museli jsme se nějak specializovat. Vystudoval jsem hotelovou školu, a tak jsem zároveň uvažoval v kontextu oboru, kterému rozumím. Novou kapitolu statku jsem chtěl postavit na bylinkách,“ vzpomíná hospodář. Po zkouškách se všemi možnými bylinkami si nakonec Lukáš a Veronika nejvíc oblíbili levanduli. Zaujala je její vůně i škála využití. Spojili se proto s manželi Duškovými z olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, kteří v minulosti dokonce vyšlechtili vlastní odrůdy levandule. „Pan Dušek nám zpočátku velmi pomáhal, nabyli jsme díky němu mnoho zkušeností. Levandulové podnikání mohlo začít.“

Levandulové dobroty i kosmetika

Na statku nenarazíte pouze na levanduli. Nechybí tady další byliny, ovocné stromy nebo třeba ovce, které se k polím výborně hodí. „Levandule na poli nejen dobře vypadá, ale zároveň je velmi aromatická, a proto nechutná zajícům ani srnkám. Ovečky spasou trávu okolo, ale rostliny se nedotknou,“ tvrdí Lukáš Drlík a ukazuje na nedaleké stádo ovcí. Vůně levandulí láká především potřebné včely, motýly a čmeláky. 

Bezděkov, který se nachází nedaleko města Mohelnice, se od proslulých levandulových regionů v čele s francouzskou Provence liší klimatem i podmínkami pro zemědělství. Když se rozhlédnete okolo moravského Levandulového statku, zaujmou vás nejen voňavé levandule, ale také okolní hory, zelené lesy a kvetoucí louky. „V Provence potkáte výrobny olejů, voňavkárnu a pár krámků s levandulovým medem. U nás se toho snažíme nabídnout víc na jednom místě,“ zamýšlí se zemědělec. 

V Evropě existuje zhruba 40 odrůd levandulí, z nichž každá se hodí na něco trochu jiného. V Bezděkově najdeme třeba tradiční krajovou levanduli lékařskou, která se historicky poprvé vypěstovala v Brně už během 50. let 20. století. „Díky nízkému obsahu silic je velice vhodná do potravinářství. Svou lahodností se samozřejmě skvěle hodí do limonád a dezertů, ale vaříme třeba i levandulovou klobásu, kávu nebo pivo,“ vyjmenovává Lukáš Drlík a pokračuje: „Provensálské koření, které by se bez levandule neobešlo, někdy ochutnal snad každý. Výrobky z levandule lékařské krajové využíváme třeba i v naší kavárně v Zábřehu a bistru v Olomouci.“ 

Čím dál lepší vůně

Už sedmým rokem se v Bezděkově pořádá vyhledávaný Levandulový festival. Obdobné kulturní události v Evropě souvisejí spíše s jarmarky a doprovodným programem. Tady jde však o plnohodnotný letní festival se zvučnými hudebními hvězdami i nezaměnitelným prostředím. „Lidé u nás poslouchají živou muziku, leží při tom na dece v levandulových polích a popíjejí levandulové víno,“ líčí hospodář statku, který se nečekaně stal zároveň ředitelem festivalu. Přestože akce na začátku července letos přivítá hudební hvězdy jako Yo Yo Band a Thoma Artwaye, hlavním lákadlem zůstává nezaměnitelná atmosféra Levandulového statku. „V tomto termínu k nám jezdilo nejvíce lidí, a tak jsme pro ně chtěli uspořádat nějakou speciální událost. Původně jsem plánoval jen den otevřených dveří, ale trochu se to zvrtlo. Nakonec vznikl festival, na který dojede až deset tisíc návštěvníků,“ ohlíží se Lukáš Drlík, který už festivalové ambice rozšířil i mimo svůj statek. Letos spoluorganizuje FarmaFest, sérii farmářských marketů a festivalů, které zájemce zavedou na místa napříč republikou, například do Obory, Prosečného či Ratibořic.

Nad udržitelností Lukáš Drlík nemusí příliš uvažovat – v životě i podnikání je pro něj totiž naprosto přirozená. Manuální práci se pokouší dělat co nejlépe a vždy přitom myslí nejen na uživatelskou přístupnost, ale i šetrnost vůči přírodě. Na Levandulovém statku dělá celou řadu činností; patří mezi ně namátkou protrhávání trávy, stříhání bylinek, ořezávání stromů, sušení levandulí či destilování oleje. S prací Lukášovi a Veronice pomáhají brigádníci i další členové rodiny. Do budoucna by kromě festivalů a stávajících levandulových aktivit rádi nechali postavit prosklené posedy, a především rozhlednu v kopcích, ze které by šlo pozorovat rozkvetlá pole a okolní hory. Nabízí se otázka, jestli už hospodářům statku nezačala vůně levandulí lézt na nervy. „Právě že vůbec,“ usmívá se Lukáš Drlík. „Je to snad čím dál lepší. Kdybych si před lety zvolil česnek nebo tvarůžky, asi by mně jednou začaly vadit. Ale levandule má tak krásnou vůni, že se nikdy neomrzí.“

Od startu po levandulový festival. Jak posunout podnikání až k vlastní kulturní akci

Pokračování tradice rodu. Jak dnešní podnikatelé navazují na své předky

Pět trendů v zemědělství

Mohlo by vás dále zajímat