Vše až příliš v pořádku.
Proč se toxická pozitivita nehodí do práce?

7. března 2023

2 minuty

Pozitivní přístup pomáhá téměř v jakékoliv situaci. Ale i příliš úsměvu může škodit, zvlášť když za ně člověk skrývá své skutečné pocity. Dlouhodobé potlačování negativních emocí má špatný vliv nejen na mentální zdraví, ale i na lidi okolo. Takzvaná toxická pozitivita může napáchat škodu také v práci a podepsat se na firemní kultuře. Jak kontraproduktivní pozitivitě na pracovišti předejít?

„Je to naprosto perfektní,“ odpovídá kolega, když při poradě představíte své nápady na nový projekt. Během série schůzek, videokonferencí a brainstormingů takto reaguje pokaždé. S vlastním podnětem, jak týmovou práci posunout dál, ale bohužel nepřichází. Pozitivní spolupracovník, který vás vždy spolehlivě rozveselí a dodá vám motivaci, je pro kolektiv ohromně důležitý. Pokud se však za maskou bezmezné pozitivity ztrácí produktivita a další atributy klíčové pro práci, může nastat problém. Toxické pozitivitě byste se proto ve své firmě měli snažit spíše vyhnout.

V důsledku přehnané pozitivity se dá lehce ztratit kontakt s realitou. Pokud vám někdo dokola opakuje, že je vše bezchybné, a každému nápadu dává zelenou, nakonec mu uvěříte. Yesman, tedy člověk, který bez rozmyslu podpoří jakýkoliv návrh svých nadřízených, je korporátním ztělesněním růžových brýlí. Srážka se skutečností pak ale může mít nemilé důsledky, které na vaši firmu dopadnou například během důležité prezentace či dlouho vyhlíženého tendru. Jakýkoliv posun kupředu se tak může zkomplikovat, když vašemu týmu schází zdravý nadhled a konstruktivní kritika.

Lék jménem tragický optimismus

Jaký postoj má tedy pro firemní kulturu větší přínos? Za pomyslný lék proti toxické pozitivitě můžeme označit takzvaný tragický optimismus, který popisuje způsob prožívání optimismu i za negativních situací, nebo dokonce v dobách tragédie. S termínem přišel rakouský psycholog Viktor Frankl ve své knize A přesto říci životu ano. Fenomén definuje jako „schopnost udržet si naději a najít smysl života navzdory jeho nevyhnutelné bolesti, ztrátě a utrpení“. Zatímco toxická pozitivita nutí člověka předstírat, že chyby a negativní pocity neexistují, tragický optimismus s nimi zachází jako s nástrojem možného růstu. Může tak nejen zásadně pomoct člověku v osobní krizi, ale i posloužit jako žádoucí podnět k tomu, jak při práci předejít zklamání či neúspěchu. Tragický optimista bývá v pracovním prostředí až přehnaně upřímný, vždy hledá možná řešení a můžete si být jisti, že nechválí jen tak pro nic za nic, jen aby vás potěšil.

Některé průzkumy nicméně ukazují, že mnoho lidí napříč zeměkoulí o optimismus obecně přichází. Podle celosvětové studie organizace Ipsos v lednu 2021 věřilo pouze 25 % dotázaných, že se zlepší pracovní příležitosti, zatímco 34 % nečekalo žádnou změnu a 41 % rovnou předpokládalo, že se situace zhorší. Podobný pesimismus lze mimochodem zaznamenat i u témat klimatické změny a zdraví populace, což bezesporu ovlivnila koronavirová pandemie.

Štěstí v severní Evropě

Ačkoliv může být nadbytečná pozitivita na škodu, neznamená to, že bychom snad neměli mířit k co možná největší radosti z práce a života obecně. The World Happiness Report je populární průzkum, který se každoročně zabývá otázkami globálního štěstí. Země všech kontinentů řadí podle toho, za jak šťastný a pozitivní označují jejich obyvatelé svůj život na základě svého psychického i fyzického bohatství. Prvenství nadále obhajuje Finsko, které ze studie vychází jako nejšťastnější země světa. V první pětce figurují další prosperující státy severní a západní Evropy, a to Dánsko, Island, Švýcarsko a Nizozemsko. Špatně si ale v kontextu výzkumu nevede ani Česká republika, která se ze 146 hodnocených zemí umístila na osmnáctém místě těsně za USA a Velkou Británií.

Štěstí je krásná věc. V osobním i profesním životě musíte ale vždy pamatovat na to, že nejde jen tak předstírat, že se vás negativní zkušenosti a nepříjemné pocity netýkají. Člověk se totiž mnohem víc naučí, když si chybu připustí a odrazí se od ní dál, než když se tváří, že se nic negativního nestalo. Absence toxické pozitivity na pracovišti a potlačení plácání se po zádech za každý vyřčený nápad může vést například k většímu nadhledu, přesnějšímu plánování a větší produktivitě

Mohlo by vás dále zajímat