Měsíčník aktualit z EU: Proč mají Češi
problémy s bydlením?

Evropská unie hledá nové příležitosti: obchodní dohoda s jihoamerickým Mercosurem se možná blíží do finále a Schengen se v lednu rozšíří o Bulharsko a Rumunsko. Česko na druhou stranu dál bojuje s drahým bydlením. I přes pár náročných let však věříme, že nás čeká zlepšení – třeba v oblasti cen energií. Co dalšího přinášejí novinky z EU? Přečtěte si přehled.

Obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem, která se připravovala čtvrt století a slibuje propojení trhů s více než 780 miliony obyvatel, možná míří k finálnímu uzavření. Dohoda by odstranila či výrazně snížila cla na evropské sýry, víno, čokoládu a průmyslové výrobky, jako jsou automobily a stroje. Na oplátku získají evropské firmy lepší přístup ke kritickým materiálům, jako je nikl, lithium nebo hliník, které jsou nezbytné pro ekologickou transformaci EU a momentálně pocházejí hlavně z Ruska a Číny. Přestože Evropská komise vyzdvihuje výhody tohoto kroku pro obchodní vztahy a ekonomiku, dohoda musí získat podporu kvalifikované většiny členských států, což vyvolává obavy, zda ji skeptici nakonec nezablokují.

Dostupnost a kvalita bydlení v Česku se propadly na 23. místo v rámci EU, a to především kvůli rostoucím nákladům na bydlení a nedostatečné výstavbě nových bytů. Závažný problém s bydlením aktuálně trápí až 1,6 milionu Čechů. Situaci zhoršuje i fakt, že nákup bytu je u nás stále méně dostupný – Češi potřebují na průměrný byt vynaložit 13 ročních platů, což je pátá nejvyšší částka napříč zeměmi EU. Průměrná cena novostaveb se od roku 2015 zvýšila o 57 %, což výrazně převyšuje unijní průměr a Česko řadí na šesté místo v rychlosti růstu cen. Navzdory tomu dochází k pozitivnímu posunu v oblasti investic do rezidenční výstavby, které aktuálně tvoří 6,2 % HDP. To je pátý nejvyšší podíl v Evropě.

Bulharsko a Rumunsko se 1. ledna stali plně součástí schengenského prostoru, uvedla Rada EU. To znamená i úplné zrušení kontrol na hranicích. Bulharsko a Rumunsko sice do Schengenu vstoupily loni v březnu, uvolnění kontrol se však tehdy týkalo pouze leteckých a námořních hranic, pozemní kontroly na žádost Rakouska nadále probíhaly. Přestože Schengen symbolizuje volný pohyb osob, mnoho států, jako například Německo, kvůli bezpečnostním obavám vnitřní hraniční kontroly v poslední době naopak zavádí, což otevírá debatu o budoucnosti tohoto systému v měnící se Evropě.

Špatná kvalita ovzduší zůstává v EU vážným problémem, který ročně vede k odhadovaným 239 tisícům úmrtí. Hlavním viníkem by měly být jemné prachové částice PM2,5. Jejich koncentrace často překračují doporučené limity Světové zdravotnické organizace, které stanovují hranici pěti mikrogramů na metr krychlový. Kromě PM2,5 je rizikem také nadměrné množství ozonu a oxidu dusičitého, které v roce 2022 přispělo k dalším desítkám tisíc úmrtí. Dobrou zprávou je, že počet úmrtí způsobených částicemi PM2,5 klesl od roku 2005 o 45 %. Pro další zlepšení je však nezbytné pokračovat v omezování znečištění, které poškozuje nejen lidské zdraví, ale i ekosystémy.

Uplynulých pět let přineslo sérii silných krizí, do budoucího roku ale věříme v pozitivní vývoj. Přehled aktualit z EU proto nabízí sérii sedmi optimistických předpovědí do roku 2025. Jaké to jsou? Jedním z klíčových témat bude obchodní politika USA. Ačkoli se v kampani Donalda Trumpa objevila hrozba vysokých cel na zahraniční zboží, realita možná nebude tak tvrdá. Evropská unie je na Trumpův případný návrat lépe připravena a dobré vyjednávání by mohlo vést k nové obchodní dohodě, výhodné pro obě strany. Další příležitostí je očekávaný pokles nákladů na energie v Česku. Investice do energetické transformace v odhadované výši 2 biliony korun do roku 2030 přinesou nejen energetickou bezpečnost a nová pracovní místa, ale také podpoří inovace a český průmysl v oblasti čistých technologií.

Zajímají vás další optimistické předpovědi i detailnější shrnutí aktualit z Evropské unie?
Pročtěte si nový díl pravidelného přehledu České spořitelny.