Komercionalizace generativní AI.
Trend, nebo riziko?

ChatGPT si získal veřejnost až neuvěřitelně rychle. Od oficiálního spuštění v listopadu 2022 uběhlo pouhých pět dní, než inovativní platforma překonala hranici milionu uživatelů. Od roku 2022 se mnohé změnilo a generativní AI si brzy našla své místo nejen v našich osobních, ale i pracovních životech. Jak dnes technologii využíváme ke komerčním účelům? 

Generativní umělá inteligence je bezpochyby nejvlivnějším vynálezem posledních let. Shodují se na tom i odborníci. Například Michael Wooldridge, profesor informatiky na Oxfordské univerzitě, přirovnává vliv generativní AI k revolučnímu dopadu mikroprocesoru, který umožnil vznik osobních počítačů, internetu a chytrých telefonů. Umělá inteligence se navíc do našich životů dostala rychleji než jmenované vynálezy – a dost možná zasáhla i širší spektrum lidí.

Generativní AI se totiž stala můstkem do světa technologií i pro ty, kteří se v něm doposud cítili ztraceni. Jak zdůrazňuje Christian Ward z digitální platformy Yext, generativní umělá inteligence je speciální v tom, že na rozdíl od jiných technologií nevyžaduje žádné pokročilé znalosti ze světa techniky. Jednoduše řečeno, abyste ji využívali, nepotřebujete nijak zvlášť rozumět počítačům. V tomto případě se situace dokonce obrací a AI se chová jako počítač, který se snaží rozumět lidem.

Od textů po diagnózy

Netrvalo proto dlouho, než generativní AI našla uplatnění nejen v soukromém, ale i komerčním sektoru. Málokdo ji dnes vnímá jen jako prostředek k tvorbě textů nebo vtipných ilustrací. Kde všude dnes AI chatboty využíváme?

• Content marketing: Od psaní textů po vytváření (audio)vizuálních prvků, generativní AI mění způsob, jakým firmy komunikují s publikem.
  
• Péče o zákazníky: Chatboti mohou rychle a efektivně reagovat na dotazy zákazníků – třeba i v pozdních nočních hodinách.
• Vzdělávání: Učitelé můžou AI využít jako výukovou pomůcku třeba při přípravě materiálů a testů.
• Programování: Umělá inteligence zvládne zkontrolovat kód a nalézt bugy, které lidskému oku unikají.
• Vývoj produktů: Umělou inteligenci k tomuto účelu využívá například Coca-Cola nebo Plzeňský Prazdroj. Zajímavě postupovala i německá značka Beck’s, která nechala AI vytvořit nejen název a logo, ale i recepturu svého nového piva.
• Analýza dat: AI zvládne rychle sesbírat, shrnout či interpretovat velké množství dat.
• Medicína: AI má potenciál pracovat s příznaky pacientů a navrhovat možné diagnózy či léčebné postupy. Realizace by ale vždy měla zůstávat v rukou zkušených lékařů.

Generativní AI nachází využití například i v HR nebo právním a bankovním sektoru. Zdá se proto prakticky všudypřítomná – což někdy vzbuzuje obavy, jestli AI postupně nenahradí současné pracovníky. Odpovědi na tuto otázku se liší, v současnosti má však umělá inteligence firmám především pomoct s automatizací procesů s cílem zvýšit celkovou produktivitu.

Je AI vlastně ještě hitem?

Umělá inteligence sice firmám nabízí mnohé příležitosti, při jejím využití je však třeba pamatovat i na některá negativa. Hlasitě zaznívají například nespokojené hlasy z řad umělců. AI totiž využívá jejich díla – od maleb a digitálního umění až například po literaturu – pro tvorbu výstupů určených k soukromému, ale i komerčnímu využití. S tvůrci se přitom patrně nikdo předem o využití jejich práce nebavil.

Vznikají proto i programy, které se AI staví na odpor. Patří mezi ně například Nightshade, který by měl upravit metadata uměleckého díla a AI modely tak zmást. Dalším nástrojem je Glaze, který má přeskládat pixely děl tak, aby je umělá inteligence měla problém zkopírovat. Podobné platformy sice nemůžou pozměnit data, která už AI nasbírala, mohou ale zmást budoucí AI modely.

Dalším z palčivých témat je udržitelnost. Pokud například do kanceláří nakoupíte kartony balených vod, asi vás hned napadne, že nejednáte nejekologičtěji. Když ale pracujeme s chatboty, často nás spojitost s udržitelností ani nenapadne. Forbes upozorňuje, že generativní AI spotřebovává obrovské množství energie, a aby správně fungovala, vyžaduje neustálou péči specialistů. I krátká konverzace s ChatGPT, která čítá pouhých 20 otázek, se tak v podstatě rovná spotřebování půl litru pitné vody.

Firmy navíc čelí i dalším obavám – od nepřesnosti a kybernetické bezpečnosti generativní AI až po strach, že využití podobných nástrojů může pošramotit reputaci společnosti.

Všechny jmenované faktory mají za následek, že se technologie stále častěji stává terčem kritiky. To platí i pro firmy, které ji ke komerčním účelům využívají. Negativní ohlasy sklidila například Amnesty International, která k promování svých reportů využila právě obrázky generované AI. Kritika zmiňovala například i fakt, že se AI proslavila svou faktickou nepřesností, a její využití k propagaci oficiálních rešerší je proto přinejmenším nešťastné. Přesto by bylo mylné předpokládat, že generativní AI z našich životů v brzké době zmizí. Otázkou je, jak technologii využívat tak, abychom zmíněná rizika zmírnili a z AI vytěžili víc než jen řadu vzájemně si podobných textů či halucinogenně působících obrázků.

15. dubna 2024

3 min