Čeští exportéři budou po zkušenosti s pandemií ostražitější k posuzování rizik

19. května 2020

Komplikace spojené s pandemií zasáhly většinu českého hospodářství. V oblasti exportu se zvýšila míra nejistoty: rizik, která exportérům mohou hrozit, je celá řada. Jakým výzvám aktuálně exportéři čelí a jak jim může pomoci banka? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s vedoucí týmu projektového a exportního financování v České spořitelně Lenkou Tomanovou.

Exportním financováním se v ČS zabýváte od roku 2011. Co pro Vás a Vaše klienty znamená současná bezprecedentní situace způsobená pandemií koronaviru?

Zatím jsme opravdu spíše na začátku, orientujeme se v nové, nepoznané situaci a době, analyzujeme hrozby, budoucí vývoj a dopady, ale jakmile bezprostřední ohrožení pomine, teprve potom si v plném rozsahu uvědomíme, jaké vleklé a komplexní dopady bude tato pandemie mít na život lidí a společností. Je to další nejistota v již tak nejistém prostředí, a tato zkušenost bude naše myšlení nejspíše dlouho nutit k tomu, abychom anticipovali katastrofy podobného rozsahu (pokud je to možné), které neumíme předvídat a umíme jim jen těžko čelit, abychom byli příště zkrátka lépe připraveni. Ať již ve formě přípravy akčních plánů, většího ošetřování rizik, zavádění úsporných opatření, větší digitalizace, nebo ve zdravém zvýšení nedůvěry obecně.

Nyní v rámci své pracovní oblasti vnímám, že čeští vývozci v některých situacích čelí posouvání či rušení kontraktů se zahraničními zákazníky, zpoždění ve svých dodávkách či v dodávkách vlastních dodavatelů, opožďování plateb pohledávek či ztížené likviditní situaci jich samotných. Vše je navíc ještě znásobeno nemožností cestovat, což je v některých teritoriích, kde jsou obchodní jednání založena na osobním kontaktu a vnímání protistrany, téměř neřešitelná situace. Uvědomíme-li si, že tento stav může trvat další týdny i měsíce, pak to nepochybně bude mít vliv na kontraktaci a množství projektů/zakázek, které vývozci budou mít ve svých výhledech a plánech. To pak samozřejmě ovlivňuje celý dodavatelsko-odběratelský řetězec, a to se všemi důsledky.

Samozřejmě my, banky, jsme nedílnou součástí tohoto řetězce a implikace, které z celé situace vyplývají, na nás dopadnou plnou měrou. Musíme správně vyhodnocovat a řešit rizika v kontextu nových událostí a připravovat a nabízet klientům taková řešení a pomoc, které pomohou překlenout složité období nejistoty a akutního nedostatku likvidity. Samozřejmě jsme zásadně ovlivněni vládními rozhodnutími a moratorii, na která se musíme umět rychle adaptovat, jelikož jsme současně i ti, jejichž prostřednictvím se má dostat vládní pomoc ve formě podpůrných programů/balíčků ke společnostem v nesnázích.  Ve svém poli působnosti řešíme pro naše klienty program COVID Plus, který je určen pro velké české vývozce a jejich dodavatele. Věřím, že se brzy povede tento program uvést v život tak, aby reflektoval současnou nouzovou situaci a firmám, kterým je určen, pomohl co nejdříve řešit jejich likviditní situaci. Je důležité, aby byl ze strany státu skutečně vnímán jako nouzový a nepřenášel na firmy či banky zátěž v podobě extrémní administrace či neadekvátních rizik.

Pandemie ovlivnila výrobu, obchod – a následně i rating bank, společností a států. Svět je tak ještě o něco méně předvídatelný než doposud, kdy bylo obtížné dohlédnout rizika byť třeba jen na dva roky dopředu. Čím může tým exportního financování svým klientům nejvíce pomoci / být nejvíce užitečný, pokud jde o know-how nad rámec poskytovaných produktů a služeb?

Myslím si, že se do hry vrátí ve vyšší míře finanční produkty, kterými se firmy budou více snažit zajišťovat svá rizika, která mohou vznikat v souvislosti se zahraničním obchodem. Těch rizik je samozřejmě obrovské množství, ale namátkou zmíním například riziko odstoupení od kontraktu, platební riziko odběratelů, kurzová rizika, rizika v prodlevách dodávek od svých dodavatelů či právní rizika spojená s obchodními kontrakty v podobě různých penále či sankcí. Ve větší míře se proto budou opět využívat například dokumentární akreditivy, které jsou platebně zajišťovacím prostředkem, a neplatební záruky zase tam, kde se zdály nadbytečné z důvodu dlouholetých zaběhlých vztahů. Z důvodu propadů v cash flow se mohou více využívat úvěry na financování výroby pro vývoz. Zahraniční zákazníci budou žádat delší splatnosti a čeští vývozci budou žádat své banky o překlenutí těchto časových nesouladů buď ve formě financování pohledávek, či se budou snažit nabídnout svým zahraničním odběratelům ve větší míře odběratelské úvěry. Firmy budou více stát o pojištění zahraničních pohledávek a banky budou více stát o pojištění úvěrů či financovaných pohledávek spojených s vývozem.

Za zmínku rovněž stojí nové řešení, které pro naše klienty připravujeme a které bude po současné zkušenosti pro firmy velmi aktuální. Jmenuje se we.trade a jedná se o unikátní digitální blockchainovou platformu, která umožní firmám sjednat a realizovat jejich tuzemské i zahraniční obchodní kontrakty v digitální podobě. Jedná se o evropskou platformu, kterou společně založilo patnáct největších evropských bankovních skupin a která má firmám umožnit přehled o jejich obchodních transakcích v reálném čase a zvýšit tak transparentnost celého procesu. Zároveň do ní mají přístup pouze firmy, které jsou ověřeny členskými bankami, a tak je prvek v oblasti zabezpečení a důvěry velmi vysoký. Prostřednictvím této platformy budou prodávající a kupující uzavírat tzv. Smart kontrakty, které propojí obchodní transakci při splnění definovaných podmínek automatickou platbou, zajištěním platebního rizika odběratele bankou či financováním pohledávkové fáze. Česká spořitelna vnímá digitalizaci jako bezpodmínečný krok dalšího rozvoje a i v současné nouzové situaci se ukázalo, jak je schopnost pracovat on-line a digitálně důležitá. We.trade je tedy přirozeným krokem na cestě rozvoje.

Očekáváte, že role úvěrových pojišťoven díky pandemii získá ještě větší význam než doposud?

Rozhodně ano. Momentálně vnímáme trend, kdy komerční úvěrové pojišťovny v souvislosti s pandemií poměrně masivně ruší limity pojištění pohledávek na zahraniční odběratele, kteří jsou jistě pandemií postiženi ve svých zemích zase svým vlastním způsobem. Pro naše české vývozce, kteří se nyní potýkají s řadou problémů, jako je nedostatek likvidity a nejistota v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, to znamená další rizika, tentokrát v podobě selhání inkasa pohledávek od zahraničních klientů, protože tyto pohledávky nebudou mít pojištěné. Zároveň budou čelit rizikům odstoupení zahraničních klientů od kontraktů, kdy na české straně mohly našim českým vývozcům či jejich subdodavatelům vzniknout již nemalé náklady spojené s výrobou. V této situaci může sehrát významnou roli státní úvěrová pojišťovna EGAP, která může nyní v řadě případů komerční úvěrové pojišťovny zastoupit či nahradit, v současné situaci dokonce i v zemích, které jsou běžně chápány jako tzv. komerčně zajistitelné a kde se EGAP na pojištění krátkodobých transakcí do těchto zemí běžně nemůže účastnit. Je to tedy stát, kdo může nyní některé situace pomoci řešit. Důležité ale je, aby byl EGAP připraven řešit i transakce, které již běží, a ne pouze nové transakce.

V každém případě si myslím, že firmy budou do budoucna více citlivé na posuzování rizik, která s sebou zahraniční obchod přináší. Pokud delší dobu podnikáte v relativně bezpečném prostředí, máte navázané dlouhodobé a fungující dodavatelsko-odběratelské vztahy, může se ostražitost do určité míry vytratit, různá ošetření rizik vám mohou připadat zbytečná a drahá. Nicméně v situaci, kdy takto masivně ekonomickými vztahy zatřese vyšší moc, v našem případě pandemie nemoci covid-19, se jistě uvažování firem na nějakou dobu změní. Budou s takovými náklady ve svých kalkulacích počítat a budou připravené ošetřovat rizika ve vyšší míře než dříve. Stejný přístup očekávám u jejich zahraničních partnerů či zahraniční konkurence.

Myslíte si, že vzhledem k nejistotě na světových trzích vzroste zájem exportérů angažovat do přípravy exportního kontraktu zkušené právní kanceláře?

Upřímně, nevím, do jaké míry bude mít současná nejistota na světových trzích vliv právě na takovéto uvažování, ale byla bych ráda, kdyby to bylo v co nejširší. Obecně si myslím, že je důležité, aby se k exportním kontraktům nejen v exotických jurisdikcích přistupovalo obezřetně, a to za všech okolností. To, jak dobře máte smlouvu vyjednanou, poznáte v těžkých časech. Těmi může být třeba právě probíhající pandemie, ale i dílčí spor mezi exportérem a jeho zákazníkem. Opatrnost je vždy na místě, protože v textaci smluv může být skryta řada budoucích úskalí, která mohou na exportéra klást nároky v podobě povinností, náhrad, penále či sankcí, jež mohou transakci či jeho samotného stáhnout ke dnu.

Očekáváte, že současná pandemie výrazněji ovlivní „teritoriální mapu“ českého exportu?

Neočekávám, že dojde k takové změně v souvislosti s celosvětovou pandemií. Ke změně teritoriální mapy částečně došlo již dříve, kdy se čeští exportéři pokusili rozšířit svůj vývozní záběr a vstoupit na nové trhy například v Africe, Dálném východě či Oceánii.

Je podle Vás státní podpora exportérů v souvislosti s pandemií dobře nastavená?

Zmínila jsem přípravu státního programu COVID Plus, což je program na poskytování záruk Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) za splácení úvěrů poskytovaných komerčními bankami právě vývozcům a jejich dodavatelům. Bude se jednat o záruky s maximální dobou platnosti 3 roky v případě provozních a 5 let v případě investičních úvěrů. Za naprosto klíčové považuji, aby byl program firmám co nejdříve k dispozici. Byl již sice oznámen jako funkční na počátku května, ale ve skutečnosti se stále ladí dokumentace, kterou budou mezi sebou uzavírat EGAP, příslušná komerční banka a klient v souvislosti s konkrétním úvěrem. Nyní obsahuje pro banky a místy i pro klienty řadu těžko splnitelných či velice komplikovaných podmínek, což je bohužel důsledkem toho, že program nebyl v přípravné fázi dostatečně s bankami a podnikatelským světem konzultován.

Banka se musí chovat jako řádný hospodář a nepřejímat neadekvátní rizika, proto není možné oblast dokumentace podcenit. Stejně tak je důležité, aby se program dostal ke všem, kteří se řadí mezi kvalifikované žadatele a skutečně pomoc potřebují, a to v co nejkratší době. Neměl by být proto ani příliš administrativně náročný, aby banky i EGAP zvládaly žádosti o záruky i úvěry efektivně zpracovávat. Jak jsem již zmínila, věřím, že se nakonec najde pro všechny akceptovatelné řešení, aby byl program skutečně co nejdříve funkční, a to ne pouze na papíru. V rámci České spořitelny máme interní procesy již nastavené tak, abychom mohli žádosti klientů úvěr se zárukou COVID Plus začít okamžitě zpracovávat, jakmile se povede překlenout zmíněné nejasnosti a obtíže.

Mohlo by vás ještě zajímat

V kancelářích budoucnosti se jen tak nenakazíte, i kdyby šlo o open space

Počet kybernetických útoků na firmy roste, i jedno kliknutí může ohrozit vaše podnikání. Jak se bránit?

Krizí to nekončí. Podívejte se, co karanténa naučila české firmy