Čtyři inovace ve zdravotní a sociální péči. Znáte je?
22. června 2021
2 minuty
Nové monitorovací přístroje či způsob léčby. Pandemie zastínila některé z posledních úspěšných výzkumů v oblasti medicíny nebo vývoje pomůcek pro osoby s handicapem. Proto přinášíme příklady inovací, které mají jedno společné – každá z nich vrací člověka zpátky do života.
1) Bezdrátové radarové systémy k včasné detekci mrtvice a infarktu
Zpravodajský server Deutsche Welle nedávno informoval o novém využití radarů, které dokážou oznámit riziko mrtvice nebo infarktu s téměř neuvěřitelným předstihem. S řešením přišel profesor Alexander Kölpin z Technické univerzity v Hamburku po jednoduché úvaze: když mohou radary lokalizovat lodě, spočítat nadmořskou výšku letu či rychlost aut na dálnici, proč by tato technologie nemohla posloužit také zdravotním účelům?
Předtím se v této souvislosti uvažovalo o využití radarů k zachycení případů lidí, kteří byli omylem pohřbeni zaživa – skrze detekci jejich dýchání a srdečního tepu. Teprve Kölpin a jeho výzkumný tým však jako v první Evropě zvládli vyvinout radar pro specifické účely v medicíně a rovněž úspěšně absolvovali fázi klinického testování. Výsledek nyní slibuje kontinuální monitoring srdeční aktivity i dýchání, který bude pro pacienty pohodlnější, bezpečnější i efektivnější – a na rozdíl od klasického vyšetření pomocí elektrokardiogramu bude probíhat na dálku.
Technologie slibuje zachytit nepravidelný tep i poruchy rytmu až s čtyřdenním předstihem. Zatím se využívá v paliativní péči, profesor Kölpin ale už teď hledá další sféry pro její aplikaci, třeba pro detekci epilepsie u nenarozených nebo čerstvě narozených dětí, aby se předešlo zdravotním komplikacím při porodu. A pomůže i při boji s covidem-19, protože umožňuje měřit kromě aktivity srdce a plic také teplotu, a to bez rizika blízkého kontaktu a infekce.
2) Nová metoda, jak léčit tinnitus – všudypřítomný šelest v uších
Tinnitus – zvonění, bzučení, hučení nebo jiný nepříjemný zvuk, který člověku neustále zní v uších a nedá mu spát. Tento symptom nedoslýchavosti nebo nedostatečného prokrvení v oblasti obličeje či krku sice podle odborníků nepředstavuje vážné onemocnění, ale ve své chronické podobě dokáže člověku silně komplikovat život a působit časté bolesti hlavy i potíže s usínáním. V České republice jím trpí okolo 600 tisíc lidí. Léčí se hlavně kortizonem – steroidním hormonem určeným k léčbě zánětlivých onemocnění, jako je třeba astma. Berthol Langguth, vedoucí organizace Regensburg Tinnitus Center, však má trochu jiný přístup: pomocí zvuků a elektrických impulsů vysílaných do jazyka se snaží jemně změnit program mozku a snížit tak intenzitu nepříjemných zvuků v uších.
O elektrickou stimulaci jazyka, která by podpořila sluchové centrum a pomohla regulovat rozvoj tinnitu v mozku, výzkumníci usilovali řadu let. Právě poškození sluchu totiž vede ke snížené možnosti vnímat určité frekvence, kterou sluchové ústrojí kompenzuje vytvářením těchto trýznivých zvuků. Langguth proto na základě individuálního přístupu pouští svým pacientům ve sluchátkách tóny a zvuky odpovídajícího frekvenčního rozsahu, zatímco stimuluje neurony a nervové buňky na špičce jazyka malými elektrickými impulsy. Proč? Protože právě z jazyka vedou některé nervové dráhy do centra mozku, kde probíhá sluchové vnímání. Jejich elektrickou stimulací dává Berthol Langguth neuronům, které mohou za přílišnou aktivitu tinnitu, signál, aby se zklidnily.
80 % z 386 pacientů, kteří tento typ léčby zatím podstoupili, přestalo trápit nepříjemné hučení v uších. Stačila jedna hodina denně po dobu 12 týdnů. U někoho zvuky vymizely úplně, většina pacientů mohla začít zase spát a lépe se soustředit. A tři čtvrtiny všech sledovaných seznaly, že pozitivní účinky trvají ještě rok po ukončení terapie.
3) Výzkumníci kombinují znalost znakové řeči se strojovým učením ve prospěch neslyšících
Na světě je podle dat Světové zdravotnické organizace přes 430 milionů neslyšících nebo nedoslýchavých lidí. Mnoho z nich používá k dorozumívání znakovou řeč. Jenže trend digitalizace a online komunikace specifické potřeby této skupiny poměrně dlouho ignoroval. To se však mění.
Podobně jako u výše zmíněných výzkumů i zde již proběhly pokusy naučit počítače rozumět znakové řeči. Objevila se různá řešení, od haptických rukavic zachycujících pohyby prstů až po software, který umí detekovat odlišné tvary rukou. Řada z nich získala uznání, přestože lidi, pro které byla určená, spíše odrazovala. „Jejich hodnota je pro nás v zásadě nulová,“ sdělil týdeníku The Economist Mark Wheatley, výkonný ředitel Evropské unie neslyšících. Teď se ale o průlom v online komunikaci pro neslyšící snaží hned několik výzkumných týmů.
Třeba tým maďarské společnosti SignAll, který tvoří 25 lidí včetně těch neslyšících, už nahrál databázi s 300 000 anotovanými videi jedné stovky uživatelů. Zaznamenali tak víc než 3 000 značek amerického znakového jazyka (ASL), který je jedním z nejrozšířenějších. Software této společnosti už dokáže rozpoznat znakový jazyk, zatím ale ještě ne v reálném čase. Umí už ale překládat znakovou řeč do psané angličtiny a umožňuje uživatelům reagovat pomocí softwaru pro převod řeči na text. Speciálních rukavice jsou zatím stále ještě podmínkou, ale firma už dokončuje další program, který pracuje jen s kamerou smartphonu. Společnost SignON se zase soustředí na různé evropské znakové jazyky a dialekty a postupně vylepšuje algoritmy strojového učení, které rozpoznávají znaky a jejich význam. A zjišťuje, jak nejlépe interpretovat gramatiku znakového jazyka či jak pracovat s avatary.
4) Nový způsob léčby a prevence migrén
Podle platformy Migraine Trust postihují migrény 14,7 % světové populace, v České republice jí podle stránek soukromého zdravotnického zařízení Program Health Plus trpí téměř milion lidí. Migréna dokáže člověka vyřadit z fungování na několik hodin nebo i celý den a její spouštěče mohou být různé: stres doma i v práci, změny tlaku, nedostatek spánku, kouření, alkohol, únava, fyzická zátěž i hormonální změny během menstruačního cyklu a pokles hladiny cukru v krvi.
Některým spouštěčům se však nelze vždy vyhnout a migréna může být nesnesitelná. V roce 2018 však Cleveland Clinic, neziskové akademické lékařské centrum se sídlem v Clevelandu ve státě Ohio, oznámilo zavedení nových léků tlumících migrenózní bolesti hlavy.
Léky blokují aktivitu molekuly peptidu souvisejícího s kalcitoninovým genem (CGRP), která se během migrény zvyšuje. „Jsou navržené speciálně pro léčbu migrény, což je jedinečné. Většina dalších léků nebyla navržena pouze k léčbě migrény,“ uvedla tehdy během virtuálního lékařského inovačního summitu doktorka MaryAnn Maysová, členka neurologického oddělení Cleveland Clinic.
Teprve v loňském roce se tyto léky začaly aktivně předepisovat pacientům. Jde o monoklonální protilátky, které působí proti nebo interferují s částmi CGRP a podávají se formou měsíčních injekcí. Zkoušky účinnosti prokázaly významné snížení počtu dnů s migrénou u chronických pacientů. Nežádoucí účinky byly většinou pouze reakce v místě vpichu. Podle odborníků tak tyto léky zahájily novou, úspěšnější éru migrénových terapeutik.