Jak nakupují Češi v době karantény?

15. dubna 2020

Již první týdny karantény měly na nákupní zvyklosti Čechů výrazný vliv. Riziko nákazy koronavirem a zavřené obchody (s přesně vymezenými výjimkami jako potraviny a lékárny) přesunuly většinu nákupních transakcí na internet. Chování různých generací se ale liší. Největší nárůst online nákupů například zaznamenala generace lidí 60+. Přinášíme výběr hlavních trendů a zajímavostí v oblasti nákupních zvyklostí, které na základě objemu transakcí několika milionů klientů České spořitelny sestavil její hlavní ekonom David Navrátil.

Již za první dva týdny karantény, tedy po 16. březnu, utratili klienti ČS v e-shopech o 44 % více než ve stejných týdnech v lednu či únoru. Není jistě překvapením, že nejvíce utráceli za potraviny a léky. Výdaje za nákup potravin vzrostly o 27 %, za nákup potravin přes internet dokonce o 215 %. Ještě větší nárůst zaznamenaly výdaje za nákup léků – o 34 %, přičemž za online nákup léků vzrostly dokonce o 286 %. Zároveň ale razantně klesly útraty například za nákup pohonných hmot (cca o 30 %) či za nákup oblečení (přestože v online nákupech oblečení došlo k nárůstu o 129 %, celkově v této kategorii klesly výdaje domácností o 82 %). Silně se také zredukovaly možnosti, jak trávit volný čas, a proto výdaje domácností celkově o 23 % klesly.

Jak domácnosti utrácejí v době karantény (16.3.-29.3., % změna ve srovnání se stejnými týdny v lednu a únoru)

Domácnosti začaly více nakupovat online (16.3.-29.3., % změna ve srovnání se stejnými týdny v lednu a únoru, jen e-commerce)

Změny nákupních zvyklostí podle věku: Starší generace teď nakupují mnohem víc online

A jak se současná situace projevila na změně nákupních zvyklostí našich klientů? Například se ukázalo, že potraviny začali ve větší míře nakupovat zejména mladí lidé do 29 let (nárůst o 35 %) a lidé ve věku 30–59 let čili rodiny (nárůst o 34 %), zatímco lidé od 60 let výš zvýšili své výdaje za potraviny jen mírně (nárůst o 9 %). V kategorii nákupu léků s nárůstem o celých 40 % jasně „vedou“ rodiny, naopak nejméně nakupují léky mladí lidé (+17 %). Mezi oběma skupinami jsou starší lidé, kteří za léky utratili o 29 % víc než ve stejnou dobu v lednu a únoru.

Pokud jde například o vybavení domácnosti, odráží se na poklesu výdajů zřejmě skutečnost, že čím je člověk starší, tím více má obvykle svou domácnost vybavenou: u mladých tak výdaje v této kategorii klesly o 50 %, u rodin o 63 % a u starších dokonce o 84 %. Velké rozdíly jsou vidět v kategorii elektroniky, za kterou rodiny (-11 %) a starší lidé (-70 %) utrácejí méně, zatímco mladí lidé víceméně stejně jako dříve (dokonce o 1 % více). Celkové výdaje ale snížili všichni: mladí a rodiny shodně o 21 % a starší o 26 %.

Zatímco mladší lidé ale byli zvyklí nakupovat online už před koronavirovou krizí, starší lidi naopak tato situace mnohdy přiměla s online nákupy začít či je využívat ve větší míře. Během karantény tak začaly nakupovat přes internet zejména starší generace: mladí zvýšili výdaje za online nákupy o 34 %, rodiny o 47 % a starší o 52 %. Dobře je to vidět především v případě potravin: u mladých lidí jde o nárůst o 152 %, u rodin o 213 % a u starších lidí o výrazných 382 %.