Nedostatek zdrojů: Sdílená ekonomika
K trendům usilujícím o maximální zhodnocování zdrojů patří také sdílená ekonomika. Její princip známe z rodiny – např. auto využívají všichni její členové bez ohledu na to, kdo vůz koupil. Na rozdíl od rodiny jde tady však o podnikání fungující dnes již v globálním měřítku.
Sdílená ekonomika je součástí širšího komplexu tzv. oběhového hospodářství, známého také jako cirkulární ekonomika. Sdílení spočívá v tom, že si nekupujeme věci, ale pouze jejich služby. Poskytuje je ten, kdo věc, která mu patří, momentálně nevyužívá, a tak ji pronajímá, nebo ten, kdo se zaměří čistě na pronájem. Může to být auto, byt, chata, jachta, sportovní náčiní, nábytek, oblečení, motocykl, elektrokoloběžka, stavební stroj, v podstatě cokoli, o co je mezi lidmi zájem.
S nabídkou může přijít jak profi firma, tak běžný člověk, který si chce jen přivydělat. Pružné využívání pronájmu, půjčování, výměn či sdílení majetku majitelům pomáhá naplno využívat potenciál jejich vlastnictví. Spotřebitelům zase umožňuje jednak konzumovat pouze tolik, kolik potřebují, jednak užívat věci, jejichž koupi by si momentálně nemohli dovolit.
Jsou to zejména tři oblasti, v nichž sdílená ekonomika mění zaběhnutá pravidla:
- Ekonomika, kde se nesrovnatelně efektivněji nakládá s volnou kapacitou nemovitých i movitých věcí, volného času, dovedností a financí, což snižuje náklady a přináší dodatečné zdroje domácnostem.
- Sociální sféra, v níž sdílená ekonomika podporuje rozvoj komunit a sousedské výpomoci, posiluje důvěru prostřednictvím uživatelských recenzí a posiluje tendenci k ekonomické samostatnosti.
- Ekologie, ve které klesá nutnost zajistit v takovém rozsahu dostupnost produktů na základě jejich vlastnictví.
Digitální platformy jako hnací motor
Naskýtá se logická otázka, proč je rozmach sdílené ekonomiky záležitostí především poslední dekády, proč nenastal dřív. Zatímco v roce 2009 ji celosvětově reprezentovala hrstka firem a zviditelňovaly pouhé dvě – Airbnb, zprostředkovávající dnes pronájem ubytování už v 61 tisících měst, a americký Uber, alternativní taxislužba – dnes se to i u nás platformami sdílení jen hemží.
Odpověď je nasnadě: sdílená ekonomika je totiž pupeční šňůrou spojená s rozvojem digitálních platforem a blockchainových systémů. Právě ty umožňují hladké a nezprostředkované navázání kontaktu mezi poskytovatelem služby a zákazníkem. Majitelům poskytují možnost hledat poptávku po jejich produktu doslova v reálném čase.
A nabízejí mnohem víc možností, jež zde dříve nebyly: např. platby peer-to-peer (přes chytré kontakty), absolutně přesné a podrobné záznamy o sdíleném statku i o tom, kdo a kdy si jej vypůjčil. Navíc je blockchain technologie nabízející skutečně důvěryhodné informace a disponující dokonalou ochranou proti falšování.
Mikro a makro rozměr sdílené ekonomiky
Sdílená ekonomika je fenomén, jehož vitalitu a pestrost nelze postihnout jedním krátkým článkem. Může ji reprezentovat malá půjčovna nářadí stejně jako globální firma na sdílení aut. Něco zde může přece jen napovědět sonda do jeho mikro a makro podob. Prvně zmíněnou reprezentuje knihovna věcí, která se z Velké Británie rozšířila po celém světě.
Je zhmotněním ideje „proč vlastnit a skladovat věci, které použijeme jen párkrát do roka“. Takových věcí je opravdu nepřeberně: lyže, houpací síť, šicí stroj, pracovní nářadí, hudební nástroje, outdoorové vybavení… to vše si přece lze jen půjčit. „Jde o to, aby všechny věci měly potenciál výpůjčky na týden,“ říká Rebeka z pražské knihovny, založené studenty, a dodává: „Díky knihovně věcí získají lidi zkušenost s předměty, ke kterým třeba nikdy neměli přístup.“
To láká i některé firmy. Darováním nějakého ze svých produktů knihovně dávají lidem šanci se s nimi důvěrně obeznámit a zjistit, zda by se jim přece jen nevyplatila její koupě. K dalším rysům, jimiž pražská knihovna obohacuje sdílenou ekonomiku, patří sběr věcí a jejich recyklace a workshopy, kde se lidé učí pro ně dosud neznámým praktickým dovednostem – například svařování či základům řemesel.
Makro rozměr sdílené ekonomiky nejlépe vynikne, uvědomíme-li si, že jejím přirozeným prostředím jsou především velkoměsta. Například sdílené bydlení do nich bude přitahovat čím dál více turistů se všemi dopady. Ke kladným patří zvýšení koupěschopné poptávky, k záporným růst cen nemovitostí v atraktivních lokalitách.
Pro velká města je také typické rychlé „nasávání“ nových technologií. Elektromobilita ve spojení se samořiditelnými auty má potenciál zlepšit stav životního prostředí. Také však mnohonásobně zvýší nároky na přepravní kapacitu městských komunikací, když bude krom jiného nutné přepravovat neobsazená vozidla tam, kde je po nich aktuálně největší poptávka.
Rozvoj sdílené ekonomiky začne také sehrávat významnou roli při zvažování velkých investic do infrastruktury. Příkladem může být obměna veřejného osvětlení po konci životnosti. Bude při ní nutno počítat například s požadavky na kapacitu zdrojů dobíjení elektromobilů v ulicích.
Od ekologie k ekonomii
Vrátíme-li se k velkým hráčům sdílené ekonomiky, vidíme, že Lyft a Uber jsou od letošního roku na burze. Jde o největší událost na akciovém trhu od roku 2012, kdy se začalo obchodovat s akciemi Facebooku. Jsou zde však i další náznaky, že v odvětví sdílení se dnes odehrává „nárůst ekonomizace“. Zmiňuje to americká expertka na tzv. novou ekonomiku April Rinne.
Podle ní se ve sdílené ekonomice důraz přesunul z komunitnosti a šetření zdrojů na „komfort, cenu a transakční výkonnost“. Prospívá to těm, kdo v nadcházející dekádě budou ze sdílení nejvíce profitovat – střední třídě, ženám a seniorům.
Poprvé v historii totiž začíná střední třída reprezentovat většinu globální populace, kdy předpovědi předpokládají její zdvojnásobení v nejbližších deseti letech na 5,2 miliardy lidí. Dvě třetiny růstu disponibilního příjmu půjdou v nadcházející dekádě právě na konto žen, které již dnes patří k nejčastějším zákazníkům sdílené ekonomiky, a růst tzv. ona-ekonomiky tento trend nejspíš ještě posílí. „Sdílená ekonomika také nejspíš přerámuje důchodový věk: více a více seniorů potřebuje peníze navíc nebo se chce angažovat v rámci svých komunit. Platformy jako SilverNest a GoGoGrandparent jsou nastaveny vyjít vstříc těmto potřebám,“ uzavírá April Rinne.