Big data a internet věcí, roboty, drony a satelitní technologie spolu s nejnovějšími objevy v různých vědeckých oborech postupně mění zemědělskou výrobu k nepoznání. Nové trendy, kterým se říká precizní zemědělství nebo Zemědělství 4.0, přitahují nadnárodní korporace i malé start-upy, které se množí po celém světě. Ale jak je na tom zemědělská revoluce v Česku? Představujeme vám několik firem, ze kterých možná vyklíčí budoucnost.
Českých technologických start-upů, které podnikají v zemědělství, je hrstka. Ty zajímavější by se možná daly spočítat na prstech jedné ruky.
„Například v zemi, která je ‚domovem’ start-upů, Izraeli, v současnosti působí přes 400 firem, které se zaměřují na oblast zemědělství, přičemž polovina z nich vznikla v průběhu několika posledních let,“ srovnávají ve své studii Precizní zemědělství v praxi analytici České spořitelny Radek Novák a Tereza Hrtúsová.
Několik zajímavých podniků však přece jen vzniklo i u nás. Začněme tím nejzajímavějším. Brněnským start-upem CleverFarm.
Družicové snímky i daňové přiznání
CleverFarm vznikl v roce 2016 a patří do skupiny projektů úspěšné mladé firmy CleverMaps. Stejně jako mateřská firma, i tenhle start-up pracuje s chytrými mapami. Mapami, které zobrazí farmářovo pole kartograficky a zároveň tam zanesou i data z katastru, ze satelitních snímků, účetních lejster, meteorologických pozorování, a tak bychom mohli pokračovat.
Konkrétně? Tak třeba základní aplikace CleverFarm, která je zdarma, doplní farmáři k mapě jeho pozemku informace o stavu plnění různých zemědělských a ekologických předpisů, třeba nitrátové směrnici, ukáže mu záznamy o hnojení nebo postřicích, které za něj vede, řídí mu skladové hospodářství a přináší předpověď počasí na tři dny dopředu.
Farmář, který chce víc, si může za poplatek pořídit tři doplňkové moduly. První z nich mu nabízí přístup k aktuálním družicovým snímkům jeho pozemku, na nichž je přehledně vidět vývoj teploty a srážek, zdravotní stav vegetace a vývoj biomasy. Podle nich se zemědělec například dozví, které zóny svého pole má hnojit víc a které méně. Má-li farmář chytré stroje, může do nich tyto informace nahrát a ony pak podle nich řídí hnojení samy.
Další modul pracuje s on-line senzory, které monitorují teplotu a vlhkost rostlin a půdy na poli, z čehož se dá mimo jiné vyčíst hrozba šíření chorob a škůdců. Jiné senzory hlídají teplotu a vlhkost ve skladech. A součástí modulu je i malá meteostanice. Farmář tak může sledovat aktuální situaci na poli i ve stodole z domova na svém mobilu nebo počítači.
Poslední modul CleverFarm pak zjišťuje aktuální informace z katastru, dohlíží, jestli nevypršela platnost nájemních a vlastnických smluv, vede přehled o zaplaceném pachtovném a na požádání vytvoří daňové přiznání.
Malé ryby s velkou budoucností?
CleverFarm, do nějž vstoupil coby investor i český inovační hub MindForge, se netají ambicemi uspět i v zahraničí. Působí už v Srbsku a pokouší se usadit a prosadit v Africe.
V porovnání s ním je opavský start-up FishRas zatím ještě na začátku. Je to vlastně studentský projekt České zemědělské univerzity, který loni vyhrál soutěž Student Startup Battle na mezinárodní konferenci Startup World Cup & Summit. FishRas zvítězil s futuristickým modelem chovu ryb v systému s uzavřeným koloběhem vody.
Ryby se chovají v nádržích napojených na důmyslný systém filtrů, které vodu průběžně čistí, upravují, okysličují a vrací zpět do nádrže. Výhodou tohoto zařízení, které se odborně nazývá recirkulační akvakulturní systém, spočívá především v tom, že šetří vodu. A to hodně – ztráty dosahují jen 3 %. Vedle toho je obecně šetrný vůči životnímu prostředí. Zakladatelé start-upu proto vidí potenciál svého vynálezu v rozvojových programech pro země třetího světa.
Salátek z vertikální farmy
Samostatnou kapitolou Zemědělství 4.0 jsou hydroponické farmy. Ty mohou mít podobu dnes už běžně dostupných domácích pěstebních boxů, kde stačí zasadit semínko a na mobilní aplikaci spustit některý z přednastavených programů pro různé typy rostlin, který už dohlédne na jejich zdárný růst (včetně automatického zalévání, hnojení, osvětlení, nastavení správného klimatu a monitoringu přes cloud).
Nebo mohou mít podobu a velikost upravených přepravních kontejnerů. Ty už nabízejí sklizeň odpovídající produkci dvouakrové farmy. Oproti stejnému objemu rostlin pěstovaných na poli ovšem neuvolní ani desetinu skleníkových plynů a spotřebují o 90 % méně vody.
Podobné kontejnerové farmy mohou zajišťovat výrobu potravin v oblastech postižených katastrofou. A třeba budou brzy patřit k vybavení běžného supermarketu, který si v nich bude pěstovat vlastní ovoce a zeleninu, místo aby je dovážel přes půl světa.
Vrcholnou formou hydroponické pěstírny jsou mnohapatrové vertikální farmy. Ty umožňují pěstování potravin i na malém prostoru uprostřed zalidněných oblastí. Fungují už v Japonsku a nově také v Holandsku, kde spustila velkou vertikální pěstírnu firma Philips.
V Česku stojí první vertikální farma od loňského dubna. Najdete ji v Břeclavi, v areálu tamní chemičky Fosfa. Na ploše přibližně 60 metrů čtverečních rozdělené do pěti pater se tu pěstuje zelenina. Fosfa prý farmu vyvíjela tři roky, všechny použité technologie jsou od českých dodavatelů, s výjimkou LED osvětlení, které dodal Philips. Farma je pro chemičku zatím spíše pokusnou laboratoří, kde se testuje nový byznysový model, nicméně její zelenina se už normálně prodává. Zatím jí ovšem není tolik, aby zaplavila trh. Takže kdybyste chtěli vyzkoušet salát budoucnosti, nejjistější je zajet si do Břeclavi.