Virtuální realita. Jak změní podnikání v příštích pěti letech?

Technologie rychlejší než my

V České republice se průmyslovým adaptacím virtuální reality věnuje například firma Cleverlance. Ta poskytuje firmám komplexní IT a technologická řešení, je také zakládajícím členem Asociace virtuální a rozšířené reality. Do portfolia Cleverlance patří VR a AR řešení pro banky, automobilový průmysl, zdravotnictví nebo jadernou energetiku. S technologií VR/AR přitom začala teprve před třemi lety. 

„Zaujal nás startup Virtual Medicine. Když jsme se v Cleverlance o virtuální realitu začali zajímat, tento startup už naprogramoval první software a měl know-how,” popisuje Milan Mitošinka, který v Cleverlance vede mobilní vývoj a inovační lab pro IoT a VR/AR. „Projekt Virtual Medicine přenesl anatomii lidského těla do virtuálního světa. My jsme později přebrali část jeho startupového týmu, a tak vznikla dceřiná společnost, která se přednostně věnuje virtuální realitě. V rámci firmy Cleverlance spadá pod mobilní vývoj, ale funguje samostatně,” vysvětluje Mitošinka.

Jakkoli jsou virtuální a rozšířená realita v zábavním průmyslu velkým trhákem,  ve firemním segmentu se zatím nacházejí ve fázi adaptace.

Příkladem takového řešení jsou virtuální pobočky České spořitelny. „Nabídli jsme nový koncept jak zaměstnancům České spořitelny, tak jejím klientům,” říká Mitošinka, který řídí vývoj nového typu aplikace. Česká spořitelna přišla s novým formátem poboček, ale bylo třeba na něj adaptovat jak zaměstnance, tak stávající klienty. Projekt nejenže splnil očekávání, ale otevírá další zajímavé cesty pro tuto inovativní technologii. Virtuální realitu tak Česká spořitelna dále využívá například jako doplnění vzdělávacího programu pro mládež s názvem Abeceda peněz, v němž VR modul dětem 4. třídy vysvětluje, jak si založit kartu nebo vybrat peníze z bankomatu.

„Musíme přitom vědět, jak zasadit VR řešení do IT infrastruktury dané společnosti a jak ho dostatečně zabezpečit. Lidé běžně používají telefony, ale přitom s nimi stále nezacházejí bezpečně – jednoduše proto, že nástup smartphonů byl velmi rychlý. A virtuální realita bude ještě rychlejší. Proto je implementace VR fáze, která trvá. Nyní ale přichází čas, kdy se virtuální realita už bude řešit ve velkém,” myslí si Mitošinka a dodává, že záleží na tom, jak jsou lidé na virtuální realitu připravení. 

Zdroj: Cleverlance

Jako silná droga

Pro spoustu lidí virtuální realita pořád znamená velkou neznámou. Může se stát samozřejmostí pro všechny z nás? Podle Mitošinky pravděpodobně ano. „Nabízí hezčí a jednodušší svět, který lidi přitahuje. Navíc opět rozšiřuje možnosti komunikace, které dnes máme díky chytrým telefonům,” popisuje hlavní kouzlo nové technologie.

„Lidé si to zatím neumějí představit. Přitom už používají filtry na úpravu svých fotek na Instagramu, které jsou v podstatě předstupněm k vlastnímu avataru ve virtuální realitě. Virtuální realita bude svět, ve kterém si budete moci vytvořit své vysněné virtuální alter ego a budete v něm fungovat skrze něj. A budete si v něm moci dělat, co budete chtít.”

Jako příklad Milan Mitošinka uvádí virtuální sociální síť Horizon, kterou vyvinula společnost Facebook. „Jde o virtuální svět, do kterého se připojují lidé s VR headsety. Pokud v něm chcete být malířem, můžete malovat. Pokud chcete létat letadlem, stačí do něj nasednout a poletíte. To může pro spoustu lidí představovat lákavý únik. Myslím si, že je to forma drogy a že bude nutné, aby se budoucí generace dětí a teenagerů s virtuální realitou dobře seznámily.”

„Právě děti totiž budou nositeli této nové technologie. Jejich rodiče by měli být o krok napřed a zajistit, aby děti a teenageři věděli, co jim s technologií hrozí, jaké kvůli ní vznikají problémy, a uvědomili si, že ani ve virtuální realitě nebudou anonymní,” dodává Mitošinka. Temné stránce VR se podle něj nevyhneme. „Záleží na tom, co výrobce dovolí a co pak napadne jednotlivé uživatele. Ve společnosti se ale vždycky vyskytnou lidé, kteří se budou snažit technologii zneužít nebo degradovat.”

Virtuální auta, haly nebo nemocnice

Po prvních experimentech si už různé organizace začínají uvědomovat, v čem by jim mohla být virtuální realita užitečná. Švédská firma Scania za námi přišla s jasnou představou aplikace VR na trénink zaměstnanců. Její zástupci věděli, že část pracovních postupů, do kterých museli zaměstnance zaškolit, nejde zpracovat do videa ani jednoduše popsat. A tak nás požádali o VR řešení,” říká Mitošinka.

Výhodou aplikace virtuální reality ve firmách se zdá být také šetření nákladů na výrobu nebo výdajů spojených s provozem organizace. Díky VR můžou firmy školit své zaměstnance online na dálku a kdykoliv. Můžou s nimi zopakovat tréninkovou a testovací část, kdykoliv manažer pobočky zjistí, že je potřeba nechat zaměstnance znovu projít testem. Ušetří se tím mimo jiné náklady na cestování, což platí i pro VR konferenční hovory.

VR technologie samozřejmě není zadarmo. Velkou výhodu ale mají firmy, které disponují výkresy a modely svých prostor či strojů v aplikacích CAD. Díky tomu lze například školit zaměstnance pro orientaci či bezpečnost práce ve velkých prostorách, skladovacích halách či továrnách. Automobilky oceňují možnost virtuálně rozebrat, nakonfigurovat a sestavit auto a v nemocnicích budou údržbáři prostřednictvím virtuálních brýlí moci snáz kontrolovat například IoT zařízení a elektrické vedení. Technologie virtuální reality tak pomalu proniká do stále většího počtu odvětví. V armádě pomáhá vojákům ve výcviku, aniž by museli do terénu, ve zdravotnictví se využívá k léčbě fobií, kdy člověk může čelit svým strachům v simulovaném prostředí.

Nabízí se otázka: jak je možné, že na nás virtuální realita tolik působí? „Protože ji prožíváme nejen vizuálně, ale i emočně,” vysvětluje Milan Mitošinka. „Čím více smyslů přitom zapojíme, tím větší má účinek. Prožíváte vše jako skutečnost. A je mnoho způsobů, jak takto přesvědčivou technologii využít.”