Záznam:
Jak vám BankID SIGN pomůže v podnikání?

Uváděli jste, že klienti z řad podnikajících a nepodnikajících fyzických osob využívají BankID IDENTIFY. Lze u vás tímto způsobem identifikovat i právnickou osobu s tím, že identifikujete příslušnou FO oprávněnou jednat za společnost?

AŽ: Bankovní identitu může použít vždy pouze fyzická osoba, která ji má zřízenou na své rodné číslo. Momentálně nemáme v žádném procesu možnost ověřit fyzickou osobu jednající za právnickou osobu, nicméně do budoucna to plánujeme.

Bude/je možné BankID Sign integrovat do zabezpečeného prostředí soukromé společnosti, nebo je nutné používat jen portál BankID?

MR: Samotnou podepisovací metodu BankID Sign je možné integrovat do softwaru třetích stran.

OS: Pro integraci do prostředí firmy je vhodné integrovat službu Signi, díky které získáte přístup ke službám BankID.

V minulém roce došlo k zaslání dopisu ze strany I.CA adresovanému ČAK. V tomto dopise byla rozporována primárně schopnost podpisu formou BankID z důkazního hlediska při potenciálním soudním sporu. Existuje v současné době např. stanovisko soudního znalce, které by bankID Sign uznalo?

JT: K vybraným aspektům služby BankID SIGN, jako je například naplnění znaků písemné formy nebo podmínek spolehlivosti záznamů, vzniká znalecký posudek.

Je možné po podpisu dokumentu s pomocí BankID podepsat tento dokument následně jiným typem elektronického podpisu? Tzn. je dokument tzv. „uzamčen“?

OS: Dokument podepsaný BankID Sign je možné následně podepsat komerčním nebo kvalifikovaným certifikátem.

Bude BankID stačit pro podepsání souhlasu pacienta s tím, aby mohlo zdravotnické zařízení využít jeho data pro výzkumné účely? Jedná se o určitou formu informovaného souhlasu.

JT: Ano, bude stačit. Pro informované souhlasy zákon požaduje písemnou formu pouze v některých případech, jiné požadavky nestanoví. Písemnou formu BankID Sign umožňuje splnit.

Je nutné mít upravené dokumenty k podpisu s informací, že se bude podepisovat elektronicky? Aby byl ve finále podepsaný dokument právně platný?

JT: Ne, dokument bude platný i bez této informace.

Garantuje BankID kvalitu předávaných informací? Pokud využijeme služby k AML identifikaci, budou data spolehlivá a můžu mít jistotu, že přijaté informace o klientovi jsou správné a platné?

MR: BankID „zprostředkovává“ data, která jsou dostupná v bance. Pokud nejsou „povinné údaje“ potřebné pro AML identifikaci z nějakého důvodu dostupné, za daný dotaz (volání služby) neplatíte.

Jak Bankovní identita a.s. ověřuje/neověřuje, že údaje dodávané bankami jsou dostatečné pro provedení identifikace? Může se stát, že banka Bankovní identitě nesdělí veškeré potřebné údaje klienta? A může se v důsledku toho stát, že identifikace bude nedostatečná, byť klient použije BankID?

MR: BankID „zprostředkovává“ data, která jsou dostupná v bance. Pokud nejsou „povinné údaje“ potřebné pro identifikaci z nějakého důvodu dostupné, za daný dotaz (volání služby) neplatíte.

Musí mít v případě podpisu korporátní dokumentace některým ze zástupců PO ostatní zástupci tento dokument také k dispozici ve své klientské zóně? Případně mohou mít tento dokument dostupný i po odchodu z firmy? Budou mít nově příchozí k dispozici staré podepsané smlouvy?

JT: Zde bude záležet na procesech na obou stranách transakce. Povinnost zpřístupnit dokumentaci ostatním zástupcům PO striktně dána není, může to být best practice a může záviset i na dispozičních právech. Po odchodu z firmy by zástupce dokument naopak spíš neměl mít k dispozici, pokud k tomu není zvláštní důvod. Zpřístupnění starší dokumentace aktuálním zástupcům opět není povinnost, ale může to být vstřícný krok, pokud je to technicky proveditelné.

Z jakého důvodu došlo při zřízení k více než dvojnásobnému navýšení implementačního poplatku?

MR: Od oficiálního komerčního spuštění služeb BankID v červnu 2021 je aktivační poplatek stále stejný. Zahrnuje zejména náklady na zavedení poskytovatele služeb (SEP) do systémů BankID a jednotlivých bank poskytujících bankovní identitu.

Jak je to s časovým razítkem? V případě, že nepřerazítkovávám podpis vytvořený BankID Sign, je to pro naši společnost problém v případě sporu?

JT: Kvalifikovaná elektronická časová razítka jsou nejspolehlivější způsob, jak zajistit důkazní hodnotu dokumentu v čase, ale ne jediný. Existují různé technologie důvěryhodných archivů, které zajišťují různou důkazní váhu v čase. Rozumným řešením archivu může být pravidelné přerazítkování všech uložených dokumentů nebo jejich balíčků jedním časovým razítkem.

V písemné podobě nemůžou mít dokumenty podpisy na samostatné straně. Platí totéž i pro digitální dokumentaci, nebo je možné mít pro podpisy vlastní stránku? Případně je dokument právně závadný, pokud razítko podpisu bude překrývat text dokumentu?

JT: Podpisy teoreticky mohou být kdekoli, jen některé způsoby umístění mohou dávat prostor k tvrzení, že na dokument bylo něco připsáno apod. U BankID Sign je vizualizace podpisu pouze doplňkový prvek, je tedy jedno, kde je umístěn.

Zajímalo by mě, jakým způsobem a jestli vůbec se ověřuje, že osoba, která se vydává za jednatele a přihlašuje se přes svou bankovní identitu, je skutečným jednatelem (jedná-li se o právnickou osobu). Ověřuje se její status například v obchodním rejstříku?

AŽ: Bankéř při přípravě smlouvy zadá rodná čísla nebo jinou identifikaci jednatele. Následně je na straně dané společnosti (tedy České spořitelny), aby přes BankID získala jednatelovo rodné číslo a tím si ověřila, že tato osoba skutečně může smlouvu podepsat.

Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. může např. student dokument vůči VŠ podepsat „jen“ zaručeným elektronickým podpisem.

JT: Záleží na tom, o jaký jde dokument. Pokud jde např. o žádost, o které vysoká škola rozhoduje v řízení, jde o úkon v její působnosti a podle § 6 odst. 1 tohoto zákona musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem. To ale platí pro případ, kdy student provede úkon mimo univerzitní systém, například jej zpracuje v PDF a pošle e-mailem. Pro úkony v univerzitních systémech platí speciální pravidla.