Jak vás můžeme oslovit za účelem
povinné aktualizace údajů?
Jaké informace o prevenci praní špinavých peněz, financování terorismu a mezinárodních sankcích by vás mohly ještě zajímat?
- majitel účtu fyzická osoba;
- majitel účtu právnická osoba, členové statutárního orgánu klienta a jeho mateřských společností, skutečný majitel klienta, osoba jednající za klienta;
- třetí osoba (není majitelem účtu v ČS), která činí jednorázový vklad na účet klienta ČS;
- osoba disponující s peněžními prostředky na účtu klienta ČS.
Dceřiné společnosti ČS (Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., Factoring České spořitelny, a.s., Česká spořitelna - penzijní společnost, a.s., Leasing České spořitelny, a.s.) mohou přenést na ČS zákonnou povinnost provádět aktualizaci identifikačních údajů a údajů získaných při kontrole u svých klientů, tzv. KYC kontrolu. Rozsah a frekvence pravidelné KYC kontroly jsou stejné, tj. bez rozdílu, zda jste klientem ČS nebo její dceřiné společnosti. A jak vás může ČS oslovit za účelem povinné aktualizace údajů v případě, že jste klientem její dceřiné společnosti? Bližší informace ke kanálům, kterými vás můžeme oslovit, naleznete níže:
a) fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, jako je zejména hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany, vedoucí představitel územní samosprávy, soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen bankovní rady centrální banky, vysoký důstojník ozbrojených sil nebo sboru, člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, anebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci,
b) fyzická osoba, která je
- osobou blízkou k osobě uvedené v písmenu a),
- společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu, jako osoba uvedená v písmenu a), nebo je o ní ČS známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písmenu a), nebo
- skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu, o kterých je ČS známo, že byly vytvořeny ve prospěch osoby uvedené v písmenu a).
Na webových stránkách Finančního analytického úřadu je v metodickém pokynu č. 7 ze dne 17.07.2024 k dispozici Seznam vnitrostátních významných veřejných funkcí a Konsolidovaný seznam významných veřejných funkcí v EU a mezinárodních organizacích zakládajících status PEP.
Politicky exponovanou osobou tak například je: starosta obce s rozšířenou působností, manželka senátora. Zákon ukládá ČS povinnost získat informace o původu majetku politicky exponované osoby. ČS proto žádá klienta, který je politicky exponovanou osobou, o vyplnění dotazníku/prohlášení k původu jeho majetku.
Naopak politicky exponovanou osobou například není: řadový člen politické strany, soudce okresního soudu, starosta obce bez rozšířené působnosti.
Identifikace je proces, kdy ČS ověří vaši totožnost dle předloženého průkazu totožnosti, porovná shodu vaší podoby s fotografií na průkazu totožnosti a zaznamená identifikační údaje a údaje o průkazu totožnosti ve svých systémech. Od 01. 01. 2025 je ČS navíc povinna dle § 25 odst. 8 zákona č. 253/2008 Sb. ("AML zákon") vždy pořídit sken průkazu totožnosti u každého nového klienta, pokud je identifikován za jeho fyzické přítomnosti. Zároveň může být od 01. 01. 2025 použit k identifikaci digitální stejnopis průkazu totožnosti, tj. tzv. e-občanka v mobilním telefonu (aplikace eDoklady). Nad rámec těchto povinností může ČS pořizovat sken průkazu totožnosti klienta i v dalších situacích v souladu se svým Hodnocením rizik dle § 21 AML zákona.
Identifikačními údaji jsou
a) u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození a pohlaví, dále místo narození, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, sídlo a identifikační číslo osoby,
b) u právnické osoby
- základní identifikační údaje právnické osoby, kterými jsou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo a identifikační číslo právnické osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,
- údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a základní identifikační údaje právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu této právnické osoby nebo kterou tato právnická osoba zmocnila, aby ji ve statutárním orgánu zastupovala,
c) u svěřenského fondu jeho označení a identifikační údaje jeho svěřenského správce v rozsahu podle písmen a) a b).
V rámci identifikace ČS rovněž zjišťuje, zda je klient politicky exponovanou osobou nebo zda vůči němu Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce.
Pokud budete chtít vydat bankovní identitu ČS jako prostředek pro elektronickou identifikaci, tj. pro komunikaci s třetími stranami, např. orgány státní správy, musíte být v ČS identifikován/a za fyzické přítomnosti nebo skrz bankovní identitu vydanou u jiné banky. Jak probíhá identifikace za fyzické přítomnosti, je uvedeno v části Identifikace klienta.
- Hodnota obchodu překročí částku 1.000 EUR
- Každý hotovostní vklad na účet nebo výběr z účtu klienta
- Vznik obchodního vztahu
- Podezřelý obchod
Jak probíhá identifikace klienta
- Nejčastěji za fyzické přítomnosti klienta na pobočce ČS. Totožnost klienta je ověřována dle platného průkazu totožnosti. Noví klienti jsou ověřováni nejčastěji dle občanského průkazu nebo cestovního pasu či průkazu o povolení k pobytu, stávající klienti i dle řidičského průkazu. Totožnost klienta je ověřována jak při vzniku obchodního vztahu, tak v jeho průběhu. Správně provedená identifikace výraznou měrou snižuje riziko zneužití identity klienta třetí osobou. Existují i neosobní způsoby identifikace klienta jako je zprostředkovaná identifikace notářem nebo kontaktním místem veřejné správy, převzetí identifikace od jiné banky v ČR nebo zahraničí, zjednodušená identifikace, dálková identifikace či identifikace prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci např. Bankovní identity. Všechny tyto způsoby identifikace se řídí specifickými postupy pro jejich provedení, které vychází ze zákona.
- Klient, který je fyzickou osobou podnikající, předkládá při identifikaci výpis z živnostenského nebo jiného rejstříku, ne starší 30 dnů.
- Klient právnická osoba, svěřenský fond se sídlem v ČR, při identifikaci předkládá výpis z obchodního rejstříku, výpis z evidence svěřenských fondů, ne starší 30 dnů. Klient právnická osoba, svěřenský fond se sídlem v zahraničí, předkládá při identifikaci výpis z obchodního rejstříku nebo obdobné evidence ze země jeho sídla, ne starší 6 týdnů, přeložený do ČJ nebo AJ, ověřený dle platných mezinárodních dohod (apostila, superlegalizace).
Podezřelý obchod je pro ČS takový obchod, který vyvolává podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu. Toto je však velmi obecná definice vyplývající ze zákona.
ČS by jednoduše měla v rámci obchodního vztahu s klientem průběžně sledovat a přezkoumávat obchody prováděné v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je jí o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu známo. V obecné rovině tak může podezření vzbuzovat cokoliv, co výrazně vybočuje z očekávaného transakčního profilu (kreditní a debetní transakce na účtech, ale také například prostředky, které jsou určeny na splátky úvěru či k investicím). V takovém případě se může stát, že ČS vyzve klienta prostřednictvím obchodního místa k poskytnutí dodatečných informací a dokumentů v rámci tzv. Kontroly klienta.
Kontrola klienta, či KYC kontrola (know your customer), je soubor opatření, která ČS uplatňuje v souvislosti s vyhodnocením rizikovosti klienta z pohledu praní špinavých peněz, financování terorismu a uplatňování mezinárodních sankcí. Informace ke KYC kontrole ČS získá zejména z odpovědí klienta v tzv. KYC dotazníku pro fyzickou osobu nebo pro právnické osoby a podnikatele. Jedná se především o zjištění a vyhodnocení informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, o povaze podnikatelské činnosti klienta, o zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele klienta, zjištění řídicí a vlastnické struktury klienta, zjištění původu majetku politicky exponované osoby, zjištění, zda jsou vůči klientovi nebo osobám v jeho řídicí a vlastnické struktuře uplatňovány mezinárodní sankce. Ve specifických případech ČS provádí zesílenou identifikaci a kontrolu, kdy vyžaduje od klienta více informací a podkladů k původu peněžních prostředků, k podnikatelské činnosti klienta v ČR. V této souvislosti pořizuje skeny dokladů, například při identifikaci cizinců.
Kdy se KYC kontrola provádí
- Vždy před vznikem obchodního vztahu
- V pravidelných intervalech v rámci trvání obchodního vztahu
Kdy se provádí mimořádná kontrola klienta
- Kdykoliv v rámci trvání obchodního vztahu při přezkumu konkrétních transakcí klienta či při podezřelém obchodu
- Při vkladu třetí strany na učet klienta ČS
Zesílená identifikace a kontrola související s vysoce rizikovou třetí zemí
V souladu s § 9a zákona č. 253/2008 Sb. musí ČS provádět zesílenou identifikaci a kontrolu klienta před uskutečněním obchodu souvisejícího s vysoce rizikovou třetí zemí a dále u klientů se zemí původu ve vysoce rizikové třetí zemi, a to při vzniku obchodního vztahu a dále v jeho průběhu a před uskutečněním jednorázového obchodu, pokud je daná osoba tzv. třetí stranou (ne-klient ČS). Seznam vysoce rizikových zemí je určen na základě Nařízení komise EU 2016/1675 a seznamu vysoce rizikových zemí FATF.
- Provádění KYC kontroly před vznikem obchodního vztahu
- Provádění pravidelné KYC kontroly v průběhu trvání obchodního vztahu
- Provádění bezhotovostních transakcí – ČS má mimo jiné povinnost přezkoumávat transakce uskutečněné v průběhu obchodního vztahu s klientem za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je jí o klientovi známo. Klient tak může být osloven ze strany obchodního místa či jiného útvaru ČS s požadavkem na vysvětlení konkrétních prováděných transakcí. Vzhledem k tomu, že ve specifických případech nemusí stačit klientovo vyjádření, může být požádán o doložení relevantní dokumentace prokazující účel jím prováděné transakce nebo původ peněžních prostředků, které obdržel. Klient má ze zákona povinnost ČS poskytnout součinnost v rozsahu stanovém ČS. Za relevantní dokumentaci lze považovat smlouvy, faktury, ale i jiné druhy dokumentů, které jsou specifické pro ten daný obchod. Ilustrační soupis této dokumentace naleznete ve speciální části níže.
- Aktualizace údajů – I při pravidelné aktualizaci údajů, které ČS o klientovi eviduje, může dojít k požadavku vycházejícího z kontroly klienta. Příkladem může být požadavek na bližší popis nebo doložení probíhajícího či očekávaného transakčního toku na účtech klienta vedených u ČS.
- Pokladní operace – Kontrola klienta při hotovostních operacích zahrnuje ve stanovených případech doložení relevantní dokumentace k účelu transakce a zdroji peněžních prostředků, a pokud byla vkládaná hotovost dovezena se zemí mimo EU pak v určitých situacích i doložení celní deklarace o dovozu hotovosti přes hranice EU. V případě hotovostního vkladu tzv. „neklienta“ ČS součinnost klienta při kontrole představuje poskytnutí informací a dokumentů k účelu transakce a ke zdrojům peněžních prostředků. Pokud transakci provádí „neklient“ ČS fyzická osoba podnikající je součástí kontroly doložení informací k povaze její podnikatelské činnosti a v případě „neklienta“ ČS právnické osoby také doložení dokumentace k její řídící a vlastnické struktuře a skutečnému majiteli.
Pokud klient jako zdroj finančních prostředků uvádí níže uvedené skutečnosti, ČS může k jejich ověření vyžadovat např. tyto doplňující informace a dokumenty:
V případě, že je klientem právnická osoba nebo svěřenský fond, má ČS povinnost zjistit jejich vlastnickou a řídící strukturu a skutečného majitele. Řídící strukturu představuje statutární orgán klienta a v tzv. druhé řídící úrovni statutární orgán všech jeho mateřských společností. Vlastnickou a řídící strukturu je nutné ověřit z důvěryhodného zdroje stejně jako skutečného majitele, tj. nejčastěji z výpisu z veřejného rejstříku vedeného ČR nebo jiným státem, výroční zprávy, seznamu akcionářů. V případě odštěpného závodu zjišťuje ČS vlastnickou strukturu a skutečného majitele právnické osoby, která je jeho zřizovatelem.
V rámci kontroly klienta má ČS povinnost zjistit totožnost skutečného majitele a přijmout opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů. To lze zjistit např. z výpisu z veřejného rejstříku vedeného ČR nebo jiným státem, výroční zprávy, seznamu akcionářů, zpravidla ne staršího 1 roku. V případě, že klient podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nebo obdobného registru, ČS musí ověřit skutečného majitele vždy alespoň z této evidence nebo obdobného registru a jednoho dalšího zdroje, přičemž zohledňuje i jednání ve shodě.
ČS má povinnost ověřit u osob ve vlastnické a řídící struktuře klienta a u skutečného majitele, zda nejsou sankcionovaným subjektem nebo politicky exponovanou osobou.
Každý klient je povinen na výzvu ČS poskytnout informace, které jsou nezbytné pro provedení kontroly, včetně předložení příslušných dokladů. Pokud klient takovou součinnost neposkytne nebo z jiného důvodu nelze kontrolu klienta provést, musí ČS postupovat tak, jak je uvedeno níže v části "Neuskutečnění obchodu".
Neuskutečnění obchodu
Jak jsme již uvedli výše, povinnost provádět kontrolu klienta je ČS dána zákonem. Stejně tak je i klientovi dána povinnost poskytnout ČS při provádění kontroly klienta součinnost.
Vzhledem k těmto skutečnostem dále ukládá zákon ČS povinnost neuskutečnit obchod nebo nenavázat obchodní vztah, pokud klient mj. odmítne poskytnout potřebnou součinnost při kontrole. ČS odmítne uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu i v takovém případě, kdy má pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů. Trvá-li následně klient na provedení obchodu nebo na navázání smluvního vztahu, nezbývá mu nic jiného než ČS odpovídající součinnost poskytnout. V případě, že by ČS i při nesoučinnosti klienta obchod uskutečnila nebo obchodní vztah navázala, vystavuje se tím sama regulatorním postihům.
Jak dlouho ČS uchovává informace a dokumenty
Doba uchovávání údajů je upravena v příslušných zákonech, které se na činnost ČS vztahují.
Vznikl-li obchodní vztah, zpracovává ČS údaje vč. osobních po celou dobu trvání obchodního vztahu, a to i informace a dokumenty získané v rámci identifikace a kontroly klienta.
ČS zpracovává tyto údaje po dobu 10 let od ukončení posledního obchodního vztahu s klientem nebo obchodu mimo obchodní vztah.
Nevznikne-li obchodní vztah (existoval zájem o produkt či službu, ale nebyla uzavřena smlouva), ČS zpracovává údaje vč. osobních max. 1 rok.
V sekci ochrana údajů na webových stránkách ČS naleznete Zásady zpracování osobních údajů v ČS, kde se můžete seznámit s bližším detailem, za jakých podmínek zpracovává ČS osobní údaje potřebné k poskytování produktů a služeb. Dokument je možno stáhnout i ve formátu pdf.
Bankovní tajemství a povinnost zachovávat mlčenlivost
Bankovní tajemství a povinnost zachovávat mlčenlivost jsou upraveny příslušnými zákony, které se vztahují na ČS i její zaměstnance.
Na všechny bankovní obchody, peněžní služby banky, včetně stavů na účtech se vztahuje bankovní tajemství. Bankovní tajemství může být prolomeno jen ve vyjmenovaných případech. Existují výjimky např. pro orgány činné v trestním řízení, pro správní orgány, regulátora apod.
Všichni zaměstnanci ČS jsou povinni zachovávat mlčenlivost v záležitostech týkajících se klientů, a to i po skončení jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu v ČS.
Mezinárodní sankce jsou souhrn omezujících opatření, jež mezinárodní společenství (OSN) a EU používají jako nástroj k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, k ochraně základních lidských práv a k boji proti terorismu. Jsou přijímány formou rezoluce Rady bezpečnosti OSN (RB OSN), resp. rozhodnutím Rady EU a nařízením Rady EU nebo Evropské komise. Jednotlivé státy mohou vydávat vlastní sankční opatření (například USA).
Mezinárodní sankce v ČR jsou upraveny zákonem č. 69/2006 Sb. (zákon o provádění mezinárodních sankcí).
Při provádění platebního styku se zeměmi, na které dopadají určitá omezení, může docházet ze strany banky ke kontrole jednotlivých plateb s cílem vyloučit porušení mezinárodních sankcí.
Země a konkrétní opatření, na které dopadají mezinárodní sankce či embarga jsou k nalezení na sankční mapě EU.
Kromě mezinárodních sankcí vyhlašovaných ze strany OSN a EU dodržuje ČS také sankce vyhlašované ze strany Spojených států amerických. Tyto sankce jsou spravovány Úřadem pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC). Více informací lze nalézt na webových stránkách tohoto úřadu.
Při obchodování se zemí, na kterou dopadají sankce či embarga nebo se zemí, která je považována za vysoce rizikovou, doporučujeme klientům zvýšenou pozornost a připravenost. Zejména se jedná o poskytnutí relevantních podkladů na žádost banky v souladu s § 9 zákona č. 253/2008 Sb. Banka tyto dokumenty potřebuje k vyhodnocení, zda nedochází k porušení mezinárodních sankcí a embarg.
Více informací o uplatňování mezinárodních sankcí lze nalézt na webových stránkách Finančního analytického úřadu, který je odpovědný za provádění mezinárodních sankcích v ČR.
V oblasti prevence praní špinavých peněz, financování terorismu a mezinárodních sankcí se ČS jako povinná osoba řídí zejména těmito předpisy:
- Zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění
- Zákonem č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, v platném znění
- Zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, v platném znění
- Vyhláškou ČNB č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v platném znění
a dalšími např.:
- Zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění
- Zákonem č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v platném znění
- Zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, v platném znění
- Zákonem č. 1/2023 Sb., o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích, v platném znění
Dozorčím úřadem pro správní dohled nad plněním povinností ČS stanovených zákonem č. 253/2008 Sb. je Finanční analytický úřad a Česká národní banka. Finanční analytický úřad zároveň kontroluje, zda nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
- Wolfsberg Group Correspondent Banking Due Diligence Questionaire (CBDDQ) v1.4
- Statement of Česká spořitelna On the Policy on Anti-Money Laundering and Combating the Financing of Terrorism
- Banking Licence
- Commercial Registry Board of Directors
- CRS Statement & FATCA General Information
- Form W8BEN-E
- Erste Group Bank AG - Shareholder Structure Development
- UBO Declaration_shareholder structure of CS