Inflace zůstává zvýšená
Podle předběžného odhadu se v lednu letošního roku zvýšila cenová hladina v české ekonomice o 1,3 % meziměsíčně. V meziročním vyjádření dosáhla inflace 2,8 %. Data jsou nad naší prognózou (2,5 %) i očekáváním trhu (2,6 %). Oproti prosinci tak došlo jen k mírnému zpomalení inflace, která tak zůstává poblíž horní hranice tolerančního pásma kolem inflačního cíle (3 %), a tedy jí lze vnímat jako zvýšenou.
Zatím nemáme k dispozici složky inflace, které budou známy až v rámci finálních čísel. ČSÚ nicméně zveřejnil předběžné hodnoty některých skupin (v tabulce označeny hvězdičkou). Ceny zboží se v lednu zvýšily o 1,5 %, u služeb to bylo o 1,0 %. Ceny v oddíle „potraviny, alkohol a tabáku“ se meziměsíčně zvýšily o vysokých 3,5 %, což je hlavní důvod za překvapením. Naopak ceny energií se zvýšily jen o 0,2 % meziměsíčně. Z pohledu měnové politiky může být důležité, že ceny služeb stále rostou velmi silně (meziroční zpomalení z 5,0 jen na 4,7 %), což by mělo působit ve směru pokračující obezřetnosti.
Pro nejbližší měsíce čekáme inflaci mezi 2,5 a 3,0 %, nicméně stále platí zvýšená nejistota zejména u cen potravin, která může celkové číslo relativně silně ovlivňovat. Inflace cen služeb by měla pozvolna zpomalovat, stále ale zůstane zvýšená. Celkově tak ve vývoji české inflace nečekáme žádné výraznější změny v jejím vývoji.
V letošním a příštím roce čekáme, že se meziroční inflace bude pohybovat mírně nad inflačním cílem, nicméně mezi jednotlivými měsíci může zůstat rozkolísaná. Proinflačně bude působit domácí ekonomický vývoj, kde se čeká zrychlení růstu HDP a pokračující relativně silná poptávka domácností. Opačným směrem pak bude českou ekonomiku ovlivňovat slabý makro vývoj v Německu. Ačkoliv se pro letošek čeká pozvolné oživení německé ekonomiky, růst nebude pravděpodobně natolik silný, ale působil proinflačně. Obousměrným rizikem mohou být případné obchodní spory mezi USA a EU, kde dopad do inflace není jednoznačný. Zvýšení cel samo o sobě by působilo směrem k vyšší inflaci, nicméně další zhoršení německé ekonomiky, které by pravděpodobně následovalo, by působilo protiinflačně. Proto dle nás by mohla v takovém případě inflace krátkodobě zesílit, ale střednědobě oslabit. Záleželo by ale na konkrétních clech a dalších politických rozhodnutích.
ČNB zasedá dnes a jen velmi mírně se kloníme ke snížení sazeb o 25 bodů. Jisté to ale není, když ČNB bude s velkou pravděpodobností vybírat mezi snížením sazeb a jejich stabilitou. Dnešní data působí mírně ve prospěch stability, nicméně opačným směrem naopak působí slabá makro data, která v posledních týdnech přichází z Německa. Dnešní zvýšená inflace by ale měla podpořit obezřetnostní přístup ČNB, což by dle nás mohlo být v souladu s naší prognózou, kdy další snížení sazeb (pokud nakonec dnes ČNB sazby sníží) čekáme až v srpnu. Pro letošek čekáme trojí snížení sazeb ČNB (únor, srpen a listopad) a jedno dodatečné pak v příštím roce. Rizika jsou oboustranná, když na jedné straně vývoj v Německu, pokud by zůstal utlumený i během roku, může přimět ČNB jít dolů rychleji. Naopak se nedá vyloučit ani scénář, kdy by bankovní rada mohla preferovat ukončení postupného snižování sazeb na vyšší úrovni (3,25 nebo 3,50 %).