Ranní restart: 55, 30, 24 a předehra

Ve středu zasedá ČNB a čekáme stabilitu sazeb. Podobně to vidí i trh. Možnost takového rozhodnutí naznačovalo několik rozhovorů členů bankovní rady z poslední doby a také řada nedávno zveřejněných makro dat (přehled jsme popsali minulý týden v Restartech). Obecně se ale samozřejmě nedá vyloučit ani případné snížení sazeb, ačkoliv pravděpodobnost tohoto scénáře se v poslední době (dle nás) rapidně snížila. Jinak bude tento týden z pohledu českých makro dat klidný. Během týdne budeme pracovat na nové prognóze. Oproti té stávající čekáme jen velmi mírné změny, když vývoj české ekonomiky stále vidíme jako vcelku stabilní a v souladu s naší střednědobou prognózou. Aktuálně se čeká na nové informace ohledně případné celní války s USA. K vyjednávání mezi USA a EU by mohlo dojít již během dubna. Tento týden bude pokračovat zveřejňování předstihových indikátorů, když dnes vyjde předběžné PMI za hlavní ekonomiky a zítra pak německé IFO. V případě IFO indexu by mohlo dojít ke zlepšení, nicméně to bude pravděpodobně taženo vyšším optimismem ohledně příštích měsíců, a nikoliv současnou situací, která zůstává utlumená. Zajímavá data vyjdou v pátek v USA. V lednu došlo k nečekanému poklesu osobních výdajů, který byl tažen poklesem nákupů aut, ale nedají se vyloučit ani technické faktory či volatilita v datech. Únorová data by tak mohla napovědět, zdali dojde ke korekci, nebo se předchozí vývoj potvrdí. My čekáme korekci a podobně to vidí i trh, když hospodářská politika D. Trumpa a jeho administrativy se do amerických makro dat zatím ještě příliš nedostala (dojde k tomu postupně).

Dnes se budou ladit detaily 30denního příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Rusko chce, aby seznam chráněných zařízení byl úzce omezen na energetickou infrastrukturu. Ukrajina a USA trvají na zařazení i další infrastruktury jako přístavy, civilní budovy a železnice. Mezitím pokračují ruské útoky na ukrajinské energetické objekty. V Turecku nechal Ordogan zatknout svého hlavní politického rivala Imanoglua, starostu Istanbulu, kterého obvinil z korupce. Lidi vyšli do ulic v 55 z 81 tureckých provinciích. Spekuluje se, že Erdogan využil mezinárodní situaci, kdy Turecko je důležitý hráč v geopolitice, a proto kritika a tlak na změnu bude mírná. Ke změnám dochází i v Izraeli, kde byl odvolán šéf bezpečnosti a začal proces odvolání generální prokurátorky. Kanadský premiér vyvolal předčasné volby tím, že navrhl rozpuštění parlamentu. Koncem týdne se do Grónska vydá oficiálně nepozvaná delegace z USA. Nastupující grónský premiér reagoval, že cestu ukazuje „nedostatek respektu“. Ještě na konci roku vedli konzervativci na liberály o 24 bodů, nyní je to už vedou těsně liberálové.

Wall Street vs. Bílý dům: kapitál pod palbou Co kdybych vám řekl, že obchodní války jsou pouze předehra k ještě větším změnám. Vedle tarifů na zboží se totiž objevuje možnost tarifů na kapitál. Na první pohled to zní jako ekonomická hereze. Ekonomové tradičně považují příliv kapitálu za pozitivní – financuje americký státní dluh a podporuje podnikání. I Elon Musk těžil ze zahraničních investic, včetně těch z Číny. Gillian Tett ve FT upozorňuje, že někteří ekonomičtí disidenti, jako Michael Pettis, tvrdí, že to je past. Kapitálové přebytky podle něj zvyšují hodnotu dolaru, vedou k přehnané financializaci ekonomiky, finančním spekulacím, což ve finále devastuje americký průmysl. Americká ekonomika se tak podle něj stává rukojmím globálních kapitálových toků. Ponechme stranou správnost tohoto tvrzení. Pointa je, že se stává vlivný v MAGA. A není nový. Již v roce 2018 navrhli senátoři Tammy Baldwinová a Josh Hawley zákon o zdanění kapitálových přílivů a politice slabého dolaru. Tehdy neprošel. Jenže dnes získává jejich myšlenka nový impuls. Konzervativní think-tank American Compass, blízký JD Vanceovi, tvrdí, že daně na kapitálové toky by mohly vynést až 2 biliony dolarů během dekády. No a Trumpova administrativa nedávno oznámila „America First Investment Policy“, která zahrnuje revizi smluv chránících zahraniční kapitál.

To sice nevyvolalo velkou mediální bouři, protože Trump svými výroky zahltil veřejný prostor jinými tématy. Ale trhy si toho všimly a začaly reagovat nervózně. Zdanění kapitálu by mohlo zůstat jen v rovině nápadu, nebo se omezit pouze na čínské investory. Trumpova nevyzpytatelnost dělá predikce obtížnými. Jeho administrativu navíc rozdělují tři hlavní frakce: nacionalističtí populisté (např. Steve Bannon), techno-libertariáni (např. Elon Musk) a tradiční republikáni v Kongresu. Druhé dvě skupiny mají důvod takové opatření brzdit – mohlo by to ohrozit stabilitu trhů s americkými dluhopisy.

Jenže někteří Trumpovi poradci, včetně ministra financí Scotta Bessenta a předsedy Rady ekonomických poradců Stephena Mirana, se podle všeho snaží globální finanční architekturu přepsat. A jejich ambice jsou velkolepé. Plánují možnou „Mar-a-Lago dohodu“, která by nejen oslabovala dolar, ale mohla by zahrnovat i restrukturalizaci amerického dluhu – například přeměnu některých dluhopisů na trvalé dluhy bez splatnosti. To je radikální krok, který by mohl otřást celým systémem. Jinými slovy, pokud máte pocit, že horší už to být nemůže, tak Trump může být připraven rozšířit vaši představivost.