Ranní restart

Včera vyšel v Německu IFO index, který měří náladu mezi firmami. Celkově došlo ke zlepšení na 86,7 bodů. Data jsou v souladu s odhadem trhu. V souladu s očekáváním dopadla i struktura, když hodnocení současné situace zůstalo nízké, což odpovídá stále utlumenému makro vývoji v Německu. Zlepšují se ale očekávání, což je vývoj, který signalizují i další předstihové indikátory. To je samo o sobě příznivé i na ekonomiku, protože optimističtější firmy více investují a optimističtější domácnosti více spotřebovávají. V tvrdých datech (průmysl, maloobchod, HDP apod.) by zlepšení makro vývoje mohlo být začínat vidět na konci druhého čtvrtletí. Záležet ale bude i na vyjednávání USA-EU ohledně cel a vzniku nové německé vlády.

Donald Trump v posledních dnech znovu zopakoval, že oznámí brzy cla na auta a farmaceutický průmysl. A také, že USA uvalí 25% cla na veškeré zboží jakékoliv země, která nakupuje ropu a plyn od Venezuely. Samozřejmě se to může ještě x-krát změnit/odložit/posunutou/zrušit, nicméně vzhledem k praktickému provádění hospodářské politiky se začínám víc a víc obávat, že ekonomika Států může spadnout do recese. Je otázka, jaká je nyní pravděpodobnost takovéhoto scénáře. Odhady se rozcházejí, protože vlastně nikdo (asi včetně Trumpa) nezná hospodářskou politiku v příštích týdnech. Za sebe odhaduji pravděpodobnost, že USA spadnou během příštího roku do recese, tak na 40 %. Což není málo.

Dnes zasedá ČNB a změnu sazeb nečekáme. Uvidíme, zdali ČNB (tedy, pokud nedojde k překvapení v nastavení sazeb) naznačí konkrétní plány do budoucna. My zatím zůstáváme u naší prognózy s očekávaným poklesem sazeb v srpnu, listopadu a květnu příštího roku. Nejistota je ale značná, a to jak z pohledu cyklu, tak i z pohledu meziměsíční volatility nebo dlouhodobého vývoje.

Co se týče meziměsíční rozkolísanosti, tak mám na mysli především inflaci za duben. Její předběžný odhad vyjde den před květnovým zasedáním ČNB, a i nadále čekáme hodnotu poblíž 2 %, a to především kvůli srovnávací základě. Ačkoliv v létě by inflace měla znovu zrychlit, nedá se vyloučit, že takto nízká hodnota „přesvědčí“ bankovní radu k poklesu sazeb. Z hlediska naší prognózy by to znamenalo posun očekávaného poklesu sazeb ze srpna na květen.

Pak je tady cyklický vývoj, kdy na jedné straně chodí z ekonomiky v poslední době spíše proinflační data a inflačně by mělo působit i zvýšení obranných výdajů v Česku i Německu, na straně druhé se ale zvyšuje pravděpodobnost recese v USA, což by poptávku v Evropě nepříjemně zasáhlo a pravděpodobně donutilo centrální banky jít dolů výrazněji, než nyní plánují. A pak je tu otázka rovnováhy, protože ČNB jí má nastavenou na 3 %, ale část bankovní rady ji vidí výše (pravděpodobně 3,25 nebo 3,50 %). Když to shrnu, tak vedle hlavního scénáře naší prognózy (který se ale může změnit po dnešním zasedání, pokud ČNB bude silně komunikovat určitý vývoj do budoucna), má smysl pracovat s alternativami. První je pokles sazeb v květnu a pak už stabilita na 3,50 %. Druhou je ale recese v USA, kde by ČNB mohla jít dolů klidně na 2,50-2,75 % či ještě níže podle vážnosti situace.