ČNB ponechala úrokové sazby beze změny

V souladu s očekáváním ponechala na svém dnešním zasedání ČNB úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba tak zůstává na 3,75 %. Hlasování bylo jednoznačné, když pro stabilitu sazeb hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Dnešní rozhodnutí je dle nás v souladu s makroekonomickým vývojem, když z české ekonomiky přišlo v poslední době několik proinflačních dat, a ve stejném směru by měly navíc střednědobě působit i zvýšené výdaje na obranu, které budou pravděpodobně financovány přes vyšší zadlužení.

Tisková konference žádné výrazné překvapení nepřinesla. ČNB i nadále komunikuje potřebu restriktivní měnové politiky. Z hlediska dnešního rozhodnutí guvernér Michl řekl, že ČNB si dává pauzu (bez specifikace její délky), ale do budoucna si nechává všechny možnosti otevřené. To dle nás dává smysl, když nejistoty jsou nyní výrazné.

Po dnešku tak nemáme důvod měnit naši prognózu, a i nadále čekáme snížení sazeb v srpnu a listopadu 2025 a jedno dodatečné pak v květnu 2026, kdy by se hlavní sazba ČNB dostala na 3 %. Rizika ale vidíme i nadále jako zvýšená, což se týká jak cyklického vývoje ekonomiky, tak i dlouhodobého pohledu na úrokové sazby nebo krátkodobé volatility v datech. Celková rizika nyní převažují v proinflačním směru.

Zaprvé, z pohledu cyklického vývoje české ekonomiky přišlo v poslední době několik proinflačních dat a informací, mezi nimiž jsou hlavní ceny potravin, ceny služeb, relativně silný růst mezd při nízké nezaměstnanosti a také ze střednědobého pohledu možnost financovat vyšší obranné výdaje přes růst zadlužení. Pokud bude tento vývoj pokračovat, ČNB může snižovat sazby oproti naší prognóze pomaleji. Proti tomu jde ale riziko možného významného zhoršení vývoje americké ekonomiky, které by působilo protiinflačně přes slabší růst zahraniční poptávky po českých vývozech (především do Německa). V případě naplnění tohoto rizika by pravděpodobně musely jít sazby naopak dolů rychleji.

Z hlediska dlouhodobého nastavení měnové politiky jde především o odhad neutrální (rovnovážné) sazby. ČNB jí předpokládá kolem 3 %, nicméně část bankovní rady ji může vidět výše na 3,25 nebo 3,50 %. To by následně ovlivnilo úroveň sazeb, kam by se ČNB mohla v rámci současného pozvolného snižování sazeb dostat. A posledním rizikem je rozkolísanost inflace mezi jednotlivými měsíci. V dubnu by totiž i kvůli vlivu srovnávací základny mohla meziroční inflace vyjít kolem 2 %. A ačkoliv během léta by měla opět zesílit, takto nízká hodnota může mít vliv na květnové zasedání (předběžný odhad inflace vyjde 6.5., zatímco ČNB zasedá 7.5.).