CZ Ranní restart
Ranni Restart , 27. bře
Bankovní rada ČNB na svém měnověpolitickém jednání jednomyslně rozhodla, že hodnota základní úrokové sazby zůstane i nadále na úrovni 3,75 %, kam ji tento orgán dostal už loni v prosinci. I tak ale v rámci střední Evropy nepřestává být Česko zemí se zřetelně nejnižší základní sazbou.
Toto rozhodnutí se všeobecně čekalo, mj. i ve světle vyjádření dvou členů rady v předchozím týdnu ve prospěch právě tohoto postupu a pod dojmem některých statistik z poslední doby vyznívajících převážně proinflačním směrem (mj. svižný růst mezd ve 4q24 a sílící úvahy o navýšení veřejných výdajů na zbrojení). Očekávanost zvoleného postupu je znát i z vývoje kurzu EURCZK: odpoledne sice o cca 5h posílila, ale ještě během podvečera se pak vrátila tam, kde byla ráno, tedy na cca 24,90.
Ohledně dalších kroků ČNB kolega Jirka Polanský už včera v Bleskovce uvedl: „nemáme důvod měnit naši prognózu, a i nadále čekáme snížení sazeb v srpnu a listopadu 2025 a jedno dodatečné pak v květnu 2026, kdy by se hlavní sazba ČNB dostala na 3 %.“ Výše bylo sice zmíněno, celková rizika jsou dnes v proinflačním směru, nicméně Jirka upozornil, že snadno může zesílit i protiinflační riziko „v podobě významného zhoršení vývoje americké ekonomiky, které by působilo protiinflačně přes slabší růst zahraniční poptávky po českých vývozech (především do Německa). V případě naplnění tohoto rizika by pravděpodobně musely jít sazby naopak dolů rychleji.“ Jiří také upozornil na jednu krátkodobou nejistotu: „V dubnu by totiž i kvůli vlivu srovnávací základny mohla meziroční inflace vyjít kolem 2 %. A ačkoliv během léta by měla opět zesílit, takto nízká hodnota může mít vliv na květnové zasedání“ v tom smyslu, že dubnový pokles (jakkoliv jen přechodný) inflace na cílovanou dvouprocentní úroveň může zlákat bankovní radu k tomu, aby nejbližší snížení repo sazby na 3,50 % provedla už v květnu, a nikoliv až v srpnu (kdy ho čekáme my).
Donald Trump oznámil nové clo ve výši 25 % na dovoz aut s platností od 2. dubna a na dovoz součástek s platností „nejpozději od 3. května“. Pozdější datum u součástek je dáno nejspíš snahou amerických úřadů najít nějaký rozumný způsob, jak vzít v úvahu fakt, že mnohé z nich překračují hranice USA několikrát. Trump si od nových cel slibuje „skvělý růst“ amerického automobilového průmyslu, nicméně přinejmenším v nejbližší budoucnosti bude výsledkem zvýšení tamních cen aut (neb zdraží dovážená auta) a snížení jejich produkce v USA (neb zdraží dovážené vstupy). Přesun výroby z jiných zemí do USA, který Trump deklaruje jako cíl, je proces na léta. Jestli se k němu výrobci odhodlají, to bude záležet na jejich odhadu pravděpodobnosti, že Trumpova cla vydrží – tedy že je nezruší ani on sám, ani jeho následníci. Na tiskové konferenci na otázku možnosti, že nová cla budou zrušena, Trump odpověděl, že jsou trvalá. Zhruba polovina v USA prodaných aut pocházela dosud z dovozu. Není bez zajímavosti, že dovozy ze Slovenska byly v roce 2023 svou hodnotou na úrovni dovozů z Velké Británie a nad dovozy z Itálie. Od 2. dubna by měla začít platit taktéž reciproční cla. Prozatím není jasné, jak budou tato dvě opatření skloubena. Prezidentka Evropské komise von der Leyenová prohlásila, že EU nová cla nejdřív prozkoumá, a pak teprve zareaguje. Vzhledem k tomu, že nová cla nejsou úplným překvapením, budí její prohlášení dojem, že namísto okamžité odvety se EK bude snažit s Američany vyjednávat. Podle některých odhadů nová cla snížit dovozy aut do USA o téměř 75 % a zvýší ceny aut v USA o zhruba 5 %.
Švédsko podle agentury Reuters plánuje zvýšit výdaje na obranu do roku 2030 na 3,5 % HDP. Podle vyjádření španělského premiéra Pedra Sáncheze začne i jeho země zvyšovat výdaje na obranu. V poměru k HDP ovšem Španělsko patří v rámci NATO k zemím, které utrácely v poslední době nejmíň: loni jen kolem 1,3 %. Navíc je otázka, jestli tyto plány obsahují jen výdaje, které se v metodice NATO skutečně dají počítat jako výdaje na obranu. Dle informací týdeníku Economist chtějí Španělé do svých vojenských výdajů počítat například opatření na snížení uhlíkových emisí, kybernetickou bezpečnost a boj s terorismem. Italové pro změnu chtějí započítávat výdaje na zvýšení své ekonomické konkurenceschopnosti. Při srovnávání obranných výdajů je proto třeba dbát na zdroj dat: národní čísla můžou být výrazně vyšší než čísla, která publikuje NATO.
Toto rozhodnutí se všeobecně čekalo, mj. i ve světle vyjádření dvou členů rady v předchozím týdnu ve prospěch právě tohoto postupu a pod dojmem některých statistik z poslední doby vyznívajících převážně proinflačním směrem (mj. svižný růst mezd ve 4q24 a sílící úvahy o navýšení veřejných výdajů na zbrojení). Očekávanost zvoleného postupu je znát i z vývoje kurzu EURCZK: odpoledne sice o cca 5h posílila, ale ještě během podvečera se pak vrátila tam, kde byla ráno, tedy na cca 24,90.
Ohledně dalších kroků ČNB kolega Jirka Polanský už včera v Bleskovce uvedl: „nemáme důvod měnit naši prognózu, a i nadále čekáme snížení sazeb v srpnu a listopadu 2025 a jedno dodatečné pak v květnu 2026, kdy by se hlavní sazba ČNB dostala na 3 %.“ Výše bylo sice zmíněno, celková rizika jsou dnes v proinflačním směru, nicméně Jirka upozornil, že snadno může zesílit i protiinflační riziko „v podobě významného zhoršení vývoje americké ekonomiky, které by působilo protiinflačně přes slabší růst zahraniční poptávky po českých vývozech (především do Německa). V případě naplnění tohoto rizika by pravděpodobně musely jít sazby naopak dolů rychleji.“ Jiří také upozornil na jednu krátkodobou nejistotu: „V dubnu by totiž i kvůli vlivu srovnávací základny mohla meziroční inflace vyjít kolem 2 %. A ačkoliv během léta by měla opět zesílit, takto nízká hodnota může mít vliv na květnové zasedání“ v tom smyslu, že dubnový pokles (jakkoliv jen přechodný) inflace na cílovanou dvouprocentní úroveň může zlákat bankovní radu k tomu, aby nejbližší snížení repo sazby na 3,50 % provedla už v květnu, a nikoliv až v srpnu (kdy ho čekáme my).
Donald Trump oznámil nové clo ve výši 25 % na dovoz aut s platností od 2. dubna a na dovoz součástek s platností „nejpozději od 3. května“. Pozdější datum u součástek je dáno nejspíš snahou amerických úřadů najít nějaký rozumný způsob, jak vzít v úvahu fakt, že mnohé z nich překračují hranice USA několikrát. Trump si od nových cel slibuje „skvělý růst“ amerického automobilového průmyslu, nicméně přinejmenším v nejbližší budoucnosti bude výsledkem zvýšení tamních cen aut (neb zdraží dovážená auta) a snížení jejich produkce v USA (neb zdraží dovážené vstupy). Přesun výroby z jiných zemí do USA, který Trump deklaruje jako cíl, je proces na léta. Jestli se k němu výrobci odhodlají, to bude záležet na jejich odhadu pravděpodobnosti, že Trumpova cla vydrží – tedy že je nezruší ani on sám, ani jeho následníci. Na tiskové konferenci na otázku možnosti, že nová cla budou zrušena, Trump odpověděl, že jsou trvalá. Zhruba polovina v USA prodaných aut pocházela dosud z dovozu. Není bez zajímavosti, že dovozy ze Slovenska byly v roce 2023 svou hodnotou na úrovni dovozů z Velké Británie a nad dovozy z Itálie. Od 2. dubna by měla začít platit taktéž reciproční cla. Prozatím není jasné, jak budou tato dvě opatření skloubena. Prezidentka Evropské komise von der Leyenová prohlásila, že EU nová cla nejdřív prozkoumá, a pak teprve zareaguje. Vzhledem k tomu, že nová cla nejsou úplným překvapením, budí její prohlášení dojem, že namísto okamžité odvety se EK bude snažit s Američany vyjednávat. Podle některých odhadů nová cla snížit dovozy aut do USA o téměř 75 % a zvýší ceny aut v USA o zhruba 5 %.
Švédsko podle agentury Reuters plánuje zvýšit výdaje na obranu do roku 2030 na 3,5 % HDP. Podle vyjádření španělského premiéra Pedra Sáncheze začne i jeho země zvyšovat výdaje na obranu. V poměru k HDP ovšem Španělsko patří v rámci NATO k zemím, které utrácely v poslední době nejmíň: loni jen kolem 1,3 %. Navíc je otázka, jestli tyto plány obsahují jen výdaje, které se v metodice NATO skutečně dají počítat jako výdaje na obranu. Dle informací týdeníku Economist chtějí Španělé do svých vojenských výdajů počítat například opatření na snížení uhlíkových emisí, kybernetickou bezpečnost a boj s terorismem. Italové pro změnu chtějí započítávat výdaje na zvýšení své ekonomické konkurenceschopnosti. Při srovnávání obranných výdajů je proto třeba dbát na zdroj dat: národní čísla můžou být výrazně vyšší než čísla, která publikuje NATO.