Způsobí odstávky plynu kolaps ekonomiky? Ne tak docela. Ačkoliv bude zastavení dodávek pro vývoj ekonomiky klíčové, ještě se nemusí jednat o naprostou katastrofu. Jak se vyvíjela ekonomika v posledních měsících a jaké nás čekají vyhlídky? To zjistíte v ekonomickém čtvrtletníku našich analytiků.

Růst HDP: Dobrý start ohrozily sociopolitické události

• Na začátku roku měl hospodářský vývoj našlápnuto ke zhruba 5% růstu, rostly investice i spotřeba domácností. Válka na Ukrajině, pandemické uzávěry v Číně a rostoucí ceny komodit růst snížily o 1,5 %.
• V letošním roce k dalšímu výraznému růstu nedojde. Výrazně stoupá riziko zásadnějšího poklesu globální poptávky, který by už na podzim mohl vést k recesi v řadě ekonomických center, jako například v USA či eurozóně.
  
• Vývoj české ekonomiky se bude ve druhém čtvrtletí zhoršovat. Utlumený vývoj bude následovat i ve třetím a čtvrtém čtvrtletí.
  
• K oživení ekonomiky by mohlo dojít pravděpodobně po zimě. Jenže stále je tu několik proměnných, které můžou situaci změnit – válka na Ukrajině a energetická krize. Dopady válečného konfliktu se navíc ještě neprojevily v plné míře.
  

Trh práce: Počet pracovních míst výrazně neklesne, zato výše reálných mezd ano

• V Česku by se sice měla míra nezaměstnanosti zvýšit, ale jen mírně. Počet pracovních míst stále převyšuje počty potenciálních uchazečů. Nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje nízko a k jejímu dramatickému zvýšení nedojde, a to ani navzdory očekávánému zpomalení ekonomiky. Pohybovat by se měla zhruba pod 4 %.
• Kvůli vysoké inflaci však dojde k poklesu reálných mezd. V příštím roce by se ale situace měla změnit a reálné mzdy by zase měly být v růstu.
  

Inflace: Na výraznější zpomalení si ještě počkáme

• Inflace by měla v následujících měsících dosáhnout své vrcholné hodnoty – zhruba přes 17 %. Na jejím růstu se podílí především ceny potravin a energií.
• Pokles reálných mezd, vyčerpání úspor domácností a vysoké náklady za energie či bydlení povedou během podzimu ke snížené poptávce na trhu. Růst cen by se tak měl zastavit a inflace by mohla začít klesat. Její výraznější zpomalení lze ale očekávat až v příštím roce.
  
• Po odezdění inflačního šoku by se měla hodnota relativně rychle vrátit směrem k inflačnímu cíli 2 %. Toho by měla dosáhnout v roce 2024. 
  

Sazby České národní banky: Snížení závisí na vývoji inflace a mezd

• Sazby ČNB by mohly po nějakou dobu zůstat stabilní. Záleží ale na směru, jakým se bude pohybovat inflace.
• Pokud bude inflace zpomalovat a klesat poptávka na trhu, první snížení sazeb lze očekávat v listopadu.
  
• Rizikem je však mzdový vývoj. Pokud by výrazně zesílil, mohl by k prvnímu snížení sazeb vést až v příštím roce.
  

Koncem léta hrozí zastavení dodávek ruského plynu. Jak může ovlivnit hospodářský vývoj?

• Nejprve poklesne HDP a zesílí inflace – v řadě sektorů stoupnou náklady, které se samozřejmě odrazí i v cenách.
• Poté se sníží poptávka, což ale zase naopak stáhne inflaci dolů.
  
• Pravděpodobně dojde k fiskální podpoře, aby se příjmy domácností nepropadly příliš dolů a inflace neklesala příliš výrazně.
• Kurz koruny oslabí, půjde ale spíše o krátkodobou změnu. Po skončení zimy by se kurz mohl vrátit na své původní hodnoty. A pokud se podaří nahradit ruský plyn a oživit ekonomiku, koruna by mohla začít posilovat.
  

Jak přesně se bude měnit kurz koruny, eura či dolaru? A v čem se liší stav americké a evropské ekonomiky? Nejen to se dozvíte v ekonomickém čtvrtletníku našich analytiků.

Mohlo by vás dále zajímat