Cvičte nejen své tělo, ale
i mozek. Jak?
15. listopadu 2022
2 minuty
Vidíte věci často černě? Stačí malé selhání a hned se vám v hlavě automaticky roztočí negativní myšlenky? Lidský mozek se ve stresujících situacích často nervuje víc, než je potřeba. Proč? A jak nejlépe pečovat o jeho zdraví?
Dnes jste v práci zjistili, že váš projekt se neubírá správným směrem. Je jasné, že budete muset celý koncept přepracovat. Cítíte se sklesle. A doma vás myšlenky na práci neopustí. Celý večer přemítáte nad tím, co jste mohli udělat jinak a lépe. Nakonec začnete uvažovat i o tom, zda by nebylo lepší věnovat se úplně jiné profesi.
Anebo můžete nechat pracovní povinnosti v kanceláři, večer si odpočinout a druhý den si s čistou hlavou rozmyslet následující kroky, jak ve svém projektu pokračovat. Co myslíte, která z možností bude pro vaši psychickou pohodu lepší volbou? Správně, ta druhá. Když si totiž budete daný problém stále dokola přehrávat v mysli, váš mozek se dostane do procesu ruminace, někdy nazývané také mentální přežvykování.
Ruminace označuje tendenci opakovaně přemýšlet o příčinách a důsledcích situací, které vás rozrušily. Jenže náš mozek dovede dobře odrážet to, čím ho zaměstnáváme. A každou takovou negativní myšlenkou jen posilujeme nervovou dráhu, po které se vydáme i ve chvílích, kdy k tomu není důvod. V lidském mozku se zkrátka vytvoří tendence zpracovávat informace negativním způsobem. Jak je to možné? Kvůli takzvané plasticitě mozku.
Vývoj mozku dětstvím nekončí
Neuroplasticita, označovaná také jako plasticita mozku, označuje schopnost mozku reorganizovat nervové dráhy, vytvářet nová spojení mezi neurony, a v některých případech dokonce vytvářet i neurony samotné. Neuroplasticita přináší mnoho výhod. Umožňuje mozku přizpůsobovat se a měnit, což přispívá ke schopnosti učit se novým věcem a zlepšovat své stávající kognitivní schopnosti.
V minulosti se vědci domnívali, že ke změnám v mozku může docházet pouze v kojeneckém a dětském věku. Věřilo se, že fyzická struktura mozku se po dosažení rané dospělosti už dále nevyvíjí. Je pravdou, že v prvních letech života dochází k velmi rychlému růstu mozku. U tříletého dítě má každý neuron v mozkové kůře okolo 15 000 synapsí neboli vzájemných spojů. Průměrný člověk má však jen polovinu tohoto počtu. S přibývajícím věkem a zkušenostmi se totiž některá spojení posilují, zatímco jiná se ruší. Neurony, které se často používají, vytvářejí silnější spojení. A ty, které se používají jen zřídka, nakonec odumřou. Lidský mozek se tak vlastně přizpůsobuje měnícímu se prostředí.
Taxikářem v Londýně
Britská neurovědkyně Eleanor Maguireová přišla se studií, která potvrzuje, že kognitivní cvičení vyvolává fyzické změny v mozku. Hlavním objektem jejího výzkumu se stali londýnští taxikáři. Marguireovázjistila, že mají nadprůměrně velké hipokampy, které se podílejí na prostorové orientaci. A že za jejich růst může právě intenzivní „mentální“ trénink a příprava na složení taxikářské licence, která vyžaduje výbornou orientaci v londýnských ulicích.
Jak posilovat svůj mozek a rozvíjet kognitivní schopnosti?
1. Obohacujte se
Prostředí, které vám poskytuje dostatečné množství podnětů a nových výzev, pozitivně stimuluje váš mozek. Takové prostředí je důležité zejména v dětství a dospívání, ale svůj význam má, i když už vám není osmnáct. Skvělý způsob, jak svůj mozek cvičit, představuje učení se cizího jazyka, hra na hudební nástroj či jakákoliv kreativní činnost. Zkrátka aktivita, která pro vás bude nová a dostatečně zaměstná vaši pozornost. Rádi cestujete? Pozitivní účinky na lidský mozek má i poznávání nových míst a kultur. A když zrovna nebudete mít prostor vycestovat, můžete to zkusit alespoň v myšlenkách a ponořit se do čtení. I tato činnost je pro mozek prospěšná.
2. Dostatečně odpočívejte
Výzkumy potvrzují, že spánek hraje důležitou roli při růstu dendritů v mozku. Tyto výrůstky na konci neuronů pomáhají přenášet informace z jednoho neuronu na druhý a posílením těchto spojení se zvětšuje plasticita mozku. Máte tedy další důvod, proč spánek nezanedbávat.
3. Pravidelně cvičte
Cvičení pomáhá zabraňovat úbytku neuronů v klíčových oblastech hipokampu – části mozku, která souvisí s pamětí. Pravidelná fyzická aktivita hraje roli i při tvorbě nových neuronů v téže oblasti.
A jak se vypořádat s ruminací?
Dávejte pozor na to, čím svůj mozek zaměstnáváte a čím se zabýváte – zkrátka čemu věnujete pozornost. A až zase začnete mít automaticky negativní myšlenky, zkuste svou pozornost směřovat jinam. Začtěte se do knížky v cizím jazyce nebo vyrazte sportovat. Na černé myšlenky pak nezbude tolik místa – ani v hlavě, ani ve vašem skutečném životě.