S prací jihomoravské firmy rPET InWaste se lidé setkávají na denní bázi, aniž by si to uvědomovali. V Rosicích u Brna se totiž vyrábí regranulát rPET, z něhož následně vznikají kvalitní PET lahve na nápoje různých značek. Společnost, za kterou stojí čtveřice majitelů včetně Jiřího Hudečka, je jediným tuzemským držitelem evropské certifikace EFSA, a v oblasti recyklace tak u nás představuje určitý unikát. Jaký je příběh firmy, která dokonale vystihuje filozofii udržitelnosti a cirkulární ekonomiky?

Jiří Hudeček měl podle vlastních slov vždy to štěstí, že mohl dělat, co ho baví. Studoval i pracoval v Rakousku, našel uplatnění v Jihomoravském inovačním centru a dlouhodobě působil jako developer. O problematiku recyklace se ale začal aktivně zajímat až na konci minulé dekády. „Šlo tak trochu o náhodu. Nejprve jsem měl vizi jakéhosi vratného automatu. Dokonce jsme vytvořili návrh konkrétní mašiny, která by dokonale recyklovala lahev a oddělovala etikety. Teď už ale vím, že nešlo o ideální řešení, proto jsme naše plány změnili,“ ohlíží se brněnský ekonom. K nové podnikatelské kapitole ho částečně inspiroval Alessandro Pasquale, výkonný prezident společnosti Mattoni 1873, který v rámci konference hovořil o tématu recyklování obalů.

V půlce roku 2025 by totiž v České republice měl začít fungovat nový systém zálohování plechovek a PET lahví. Z vybraných materiálů by měly vznikat nové obaly a přispět tak k celkové cirkularitě a udržitelnosti. V zemi však ještě donedávna neexistovala žádná firma, která by byla schopna plast stoprocentně recyklovat a vyrábět požadovaný regranulát rPET. „Vyzval jsem kolegy z jiných projektů, abychom do této oblasti investovali. Od začátku má tedy rPET InWaste čtyři majitele. Firmu jsme postavili v Rosicích u Brna, kde jsme již v minulosti získali prostor pro naše podnikatelské aktivity,“ upřesňuje Hudeček. Stavba objektů zabrala téměř přesně rok – začalo se stavět na jaře 2020 a v prvním čtvrtletí 2021 už byla hala kompletně hotová. Lokalitu na jižní Moravě si majitelé firmy pochvalují, zaměstnávají výhradně lidi z Rosic a okolních vesnic. „Snažíme se jim platit dobře a podporovat region. Mezi našimi přibližně 20 zaměstnanci narazíte pouze na místní. Přestože já sám jsem Brňan, jako rPET InWaste chceme být spjati především s Rosicemi,“ dodává jeden ze zakladatelů společnosti.

Z lahve do lahve

Co přesně ale rPET InWaste dělá? Každá použitá PET lahev se nějakým způsobem dostane k výrobci takzvaných vloček neboli PET flakes – například prostřednictvím zálohového systému nebo žlutých kontejnerů v ulicích. „Výrobce vloček je někdo, kdo lahev rozseká, čistí a separuje všechny nečistoty. My poté odkupujeme velké pytle PET flakes, které se stávají naší vstupní surovinou,“ vysvětluje Jiří Hudeček a pokračuje: „V Rosicích je roztavíme, vyčistíme, zušlechtíme a vytvoříme z nich malé kuličky. Navracíme jim tedy vlastnosti, které má primární PET materiál.“ Tento proces se odborně nazývá upcycling – degradovanému materiálu se vrací původní vlastnost, aby mohl být znovu použit pro stejnou funkci. Ze vzniklých kuliček neboli regranulátu rPET se následně vyrábí forma, z níž jiní producenti vyrábějí nové PET lahve. Celý proces zde probíhá na úrovni bottle-to-bottle. „Z každé použité potravinové lahve jsme schopni vytvořit novou potravinou lahev,“ shrnuje podnikatel.

Firma rPET InWaste dokonale vystihuje představu cirkulární ekonomiky roku 2023. Ne vždy se ale k používání a zpracovávání plastu přistupovalo tak jako dnes. Počátkem milénia se začínalo čím dál víc mluvit o plastofobii, tedy jakési přehnané obavě z plastových obalů. „Někteří lidé chtěli konkrétní materiály kvůli obavám o životní prostředí rázem zakazovat. Vyvolali tak reakci u výrobců plastů, polymerů i PET lahví, kteří se snažili veřejnost přesvědčit o opaku. Problém totiž nespočívá v samotných plastech, ale spíš v tom, jak s nimi konzumenti nakládají,“ zamýšlí se Jiří Hudeček, podle něhož pověst plastů ničí jedinci, kteří nechávají plastové odpadky jen tak ležet na pláži či v lese. Hlavní přednost plastu shledává v možnosti téměř nekonečné mechanické recyklace. Z přibližně deseti PET lahví by se mělo řádově vždy aspoň sedm v cirkulárním kolečku vrátit zpět. „Zbylých 30 % může představovat materiál nevyužitelný pro účely systému bottle-to-bottle, který však skrze recyklaci nachází jiná využití.“

Vždy čistý materiál

Na pozadí sílící plastofobie vznikala legislativa, která se průběžně projednává už řadu let. V Evropě by měla nařídit přimíchávání recyklátu při produkci nových lahví. Z regranulátu od rPET InWaste lze vyrábět 100% recyklovatelné lahve, což není obvyklé, a v Česku se tak firma stává unikátem. „Do roku 2025 chceme být nejvýznamnějším dodavatelem regranulátu rPET pro potravinářský průmysl v rámci České republiky,“ shrnují svou vizi jednatelé firmy.  

Jihomoravská firma se stává součástí řešení, které může eliminovat problémy s plasty. Podle Hudečka se jí podařilo využít díry na tuzemském trhu a naskočit do systému, který již celosvětově funguje. Společnost rPET InWaste je zároveň jediným tuzemským držitelem evropské certifikace EFSA. „Potvrzuje, že náš materiál je oprávněný, vhodný a bezpečný k použití v produktech, které přijdou do kontaktu s potravinami. Garantujeme, že je náš materiál vždy čistý, bez nežádoucích kontaminací,“ konstatuje Jiří Hudeček. Ve světě, kde se vyčerpávají přírodní zdroje a přibývá odpad, se rPET InWaste daří pozitivně ovlivňovat životní prostředí. „Jde o příležitost, která mě skutečně baví a dává mi ekologický i ekonomický smysl,“ uzavírá jeden z majitelů.