V zemědělství si zakládají především na původu a kvalitě. Pro svůj poctivý přístup se dnes rodinný podnik Farma Basařovi, kterou vedou tři bratři, řadí k uznávaným tuzemským firmám. Jeho příběh se přitom začal psát před více než 70 lety. Špičkové hovězí maso plemene aberdeen angus nabízejí Basařovi v unikátní prodejně Farmářský dům společně s dalšími regionálními potravinami spřátelených zemědělců. Jak se právě tento podkrkonošský podnik stal soběstačnou, nezávislou a udržitelnou společností, která může jít příkladem?

Vzduchem se line nezaměnitelná vůně a v dáli se tyčí reliéfy nejvyšších krkonošských hor. Až takto poeticky může zapůsobit příchod na Farmu Basařovi v obci Prosečné, která je součástí Královéhradeckého kraje. Kromě stáje s více než stohlavým chovem skotu plemene aberdeen angus narazí návštěvníci v prostorách statku na ovce,kozy, prasata, lamu, osla, pokoníky, králíky, andulky, slepice i pobíhajícího psa a kočku. Součástí celého areálu je totiž i penzion a malá zoo pro jeho hosty. Člověk neví, na co se zde koukat dřív.

Za poutavým konceptem farmy stojí bratři Jan, Ondřej a Jiří Basařovi. Rodinná vášeň pro farmaření se od revoluce postupně rozrůstala a v roce 2020 se v nedalekém Vrchlabí zhmotnila v takzvaném Farmářském domě, kde si zákazník může z chladicích boxů zakoupit nejen výtečné hovězí maso, ale například i vejce, bylinky a řadu dalších produktů. Jak to vlastně začalo?

Třetí generace rodu

V tehdejšcích Sudetech začali hospodařit už dědeček a babička bratrů Basařů. Jejich práce směřovala k poctivému chovu a přístupu podobnému současné farmě, všechny plány však padly počátkem 50. let. „Komunisti jim všechno vzali. Až do roku 1989 proto museli pracovat v někdejším Československém státním statku. Po revoluci se do obnovy rodinné firmy pustili společně s babičkou moji rodiče. Začít znovu soukromě hospodařit z ničeho nebylo jen tak,“ líčí Jan Basař, zatímco se opodál v místnosti usmívá jeho matka s otcem, kteří jsou s rodinnou firmou dodnes neodmyslitelně spjati.

Po studiích se do chodu rodinné společnosti postupně zapojili i všichni tři bratři. Farma v Podkrkonoší nejprve poskytovala mimo svého hospodářství služby i jiným zemědělcům. „Nakoupili jsme kvalitní lis, traktor a baličku. Tehdy takovou techniku v okolních dvou okresech nevlastnil skoro nikdo. Díky ní s námi chtěli spolupracovat i ostatní zemědělci, dnes už má ale takové vybavení každý,“ směje se nejstarší z bratrů při vzpomínkách na 90. léta. Mezitím se rodině dařilo pronajímat i nakupovat novou půdu, na které nyní hospodaří. Nejprve podnikali s dojným holštýnským skotem a vynikali zejména v produkci mléka. V roce 2006 ale tři bratři usoudili, že by farma namísto mléka s nízkou prodejní cenou měla přejít primárně na maso. Z mnoha různých plemen skotu si Basařovi nakonec oblíbili věhlasné aberdeen angus. „Potom, co jsme naše první aberdeenky přivezli do stáje, všimli jsme si, že jsou skvělé mámy a neútočí na člověka, když se jim narodí telata. Kromě toho nám jejich maso připadá nejchutnější,“ říká Jan Basař a připomíná, že základem fungujícího chovu jsou dobré krmení a výtečné podmínky pro zvířata.

Farma Basařovi v číslech

• 200+ kusů dobytka
• 500+ hektarů zemědělské půdy
• 70+ let rodinné tradice
• 250 kW elektřiny a tepla z BPS
• 500+ ha práva myslivosti
• 30 lůžek na penzionu

Vyvážení zástavu do všemožných koutů zeměkoule bratry nelákalo, třebaže si uvědomovali, jak úzce tento postup s jejich chovem souvisí. „Většina zemědělců chová krávy, jimž se v zimě narodí telata. Na podzim z pastvy seběhnou třistakilová dobytčata, která naskáčou na kamiony a vezou se rovnou do Chorvatska nebo do Turecka,“ vysvětluje Jan Basař a přibližuje, jak se přístup jeho rodinného podniku liší: „Bylo by nám líto, kdyby náš dobytek nezůstával v regionu. Zároveň jsme si vyzkoušeli, že se k nám lidi pro maso rádi vrací.“ Věrných zákazníků, kteří na produkty od Basařů nedají dopustit a jinam by pro maso nešli, se objevuje čím dál víc. „Lidé nám takové milé věci říkají poměrně často. Právě na tom je naše farma postavena,“ vysvětluje jeden ze spolumajitelů firmy, která nechtěla zůstat závislá na dalších obchodnících. Právě snaha se osamostatnit a obstarat vše, od chovu přes zpracování až po prodej, dala vzniknout myšlence Farmářského domu.

Cesta z farmy do města

Impulzů ke vzniku obdobného prostoru přicházelo rovnou několik. Po vzoru západoevropských zemí v čele s Lucemburskem a Rakouskem, kde má mimořádný chov dobytka tradici, totiž Basařovi prodávali nejprve přímo ve dvoře statku. „Takhle jsme to vydrželi pár let, ale došlo nám, že to není úplně efektivní řešení. I proto jsme založili Farmářský dům s prodejnou, kterou jsme se přiblížili lidem z města,“ rekapituluje nejstarší ze tří bratrů. S přesunem do Vrchlabí stoupla nejen prodejnost, ale i popularita produktů napříč severovýchodem Čech. Masné výrobky a poctivý přístup Farmy Basařovi si oblíbily i některé z vyhlášených restaurací v krkonošských lyžařských resortech jako Vrchlabí, Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou.

V portfoliu Farmářského domu se od jeho vzniku objevily výrobky více než 15 farem, vinařství a dalších rodinných zemědělských společností. Podle jakých kritérií si Basařovi vybírají, s kým budou spolupracovat? „Farmáře musíme hlavně osobně znát. Potřebujeme vědět, že není podvodník a k zemědělství přistupuje stejně jako my. Když nám jeho výrobky zachutnají a na všem se domluvíme, s radostí je zákazníkům ve Farmářském domě nabídneme,“ objasňuje Jan Basař a vypichuje ovocné sirupy, kmín a další méně tradiční produkty z nabídky. Princip vrchlabské prodejny spočívá v samoobslužných automatech, respektive chladicích boxech, které maso uchovávají v konstantní teplotě 0 až 2 °C. Zákazník si tak může cokoliv, od flank steaku přes moravské zemské víno až po jablečné křížaly, online objednat a poté bezkontaktně vyzvednout, nebo přímo v prodejně zakoupit. Může si přitom být jistý, že z Farmářského domu odejde vždy s regionálními a kvalitními potravinami. „Dobré jméno je v zemědělství všechno. Člověk musí věřit tomu, kdo je pod výrobkem podepsaný. Hlavně se tak dá ověřit kvalita a původ,“ poznamenává Jan Basař.