Více potravin i emisí.
Jak vypadají globální trendy v zemědělství?
15. února 2023
2 minuty
Svět se mění a společně s ním i přístup k potravinám. Protože roste populace, odborníci odhadují, že se bude zvedat také spotřeba některých potravin. V příští dekádě by měla být oblíbená zejména kukuřice a kuřecí maso. S čím bychom v rámci globálního zemědělství měli počítat a jaké potraviny za sebou zanechávají největší uhlíkovou stopu?
Čeká nás rychlý růst světové spotřeby luštěnin a mléka. Jde o jeden z globálních trendů v oblasti zemědělství, který zásadně ovlivní příští dekádu. Poptávka po potravinách roste spolu s počtem obyvatel planety. Odborníci se shodují, že podoba stravování se odvíjí také od proměny životního stylu a návyků spotřebitelů, kteří čím dál víc vyhledávají zdravou a udržitelnou stravu.
Mění se i poptávka po zemědělských komoditách, které se využívají pro nepotravinářské účely. Dopad na ně mají mimo jiné i vládní politiky, které ovlivňují zejména využívání biopaliv. Udržitelnost v návaznosti na světové trendy zohledňují i čeští zemědělci. Třeba firma DS Agro, která na Liberecku vybudovala robotický kravín, vsází na vlastní bioplynovou stanici, aby mohla využívat rostlinné a živočišné přebytky.
Mezi lety 2022 a 2031 lze očekávat až 10% nárůst spotřeby kukuřice. V případě pšenice by mělo jít o téměř 7% zvýšení, podobně jako v případě spotřeby hovězího a vepřového masa, u něhož jde o výrazně menší růst než v minulých dekádách. Zato větší obliby by se dle prognózy mělo dočkat kuřecí maso, spotřebuje se ho zhruba o 13 % více.
Uhlíková stopa hovězího masa
V souvislosti se stoupající popularitou kuřecího masa nelze do budoucna počítat s dramatickým navýšením produkce hovězího a telecího masa. Nyní se ročně vyprodukuje 72 milionů tun těchto dvou typů mas, v roce 2031 se očekává růst o čtyři miliony tun. Do poptávky po mase celkově promlouvá několik demografických okolností, například zvyšující se populace v subsaharské Africe nebo růst poptávky po mase v asijských zemích. I proto experti upozorňují na vyšší globální vývoz masa, a to především z USA a Brazílie. V zemědělských a udržitelných trendech okolo chovu skotu nezaostávají ani české společnosti. Příkladem budiž podkrkonošská Farma Basařovi, která díky svému přístupu k plemenu aberdeen angus loni zvítězila v soutěži Farma roku.
Nicméně hovězí maso zároveň vykazuje největší uhlíkovou stopu ze všech druhů sledovaných potravin. Uhlíková stopa vepřového masa je překvapivě téměř osmkrát nižší a kuřecího masa až desetkrát nižší. Obecně za sebou potraviny živočišného původu zanechávají větší stopu než potraviny rostlinného původu. Mezi rostlinnými potravinami převyšují průměr hlavně káva a kakaové boby, tedy hořká čokoláda. Svědčí o tom rozsáhlá studie z roku 2018, která porovnávala emise skleníkových plynů na kilogram příslušného druhu potraviny.
„V případě vepřového i drůbežího masa, mléka či rýže dochází ke zvyšování celkových emisí, v přepočtu na jednotku produkce však emise klesají,“ vysvětlují analytici České spořitelny. Kukuřice, sója a pšenice ovšem vykazují opačný trend. Třebaže od počátku 90. let jejich emise zásadně vzrostly, v přepočtu na jednotku výroby zůstávají přibližně na stejné úrovni. S obilninami už od konce 20. století pracuje také moravskoslezská firma SEMIX PLUSO, která své cereální výrobky a pekařské směsi vyváží do zemí po celém světě.