Zálohovat, třídit
a recyklovat. Jak vypadá trh s PET lahvemi v Česku?
17. března 2023
3 minuty
Výrobce nápojů společnost Coca-Cola chce, aby do roku 2025 byly obaly všech jejích produktů 100% recyklovatelné. Celkem ambiciózní, že? Cíle Evropské unie jsou střízlivější, ale zase ne o tolik. Produkce obalového odpadu z plastů v unijních zemích činí ročně průměrně 32 kilogramů na obyvatele. Jak si vede Česko ve srovnání s ostatními zeměmi? A které kroky pravděpodobně budeme muset podniknout, abychom se přiblížili ambicím EU?
Evropská unie už dlouhodobě usiluje o snížení nárůstu plastových odpadů. Jedna z jejích posledních iniciativ přestavuje návrh na revizi směrnice o obalech a obalových odpadech. Co je jejím cílem? Ideálně zajistit, aby byly do roku 2030 všechny obaly recyklovatelné. O tomto návrhu Evropské komise bude nyní jednat Evropský parlament a Rada EU. Některé lahve na jednorázové použití by se tak měly zakázat. Například ty, které lidé používají v restauraci při konzumaci jídla. Každý obal bude zároveň muset mít jednoznačný znak napovídající, do kterého kontejneru patří. Od roku 2029 by navíc měl být v celé Unii zaveden povinný systém zálohování plastových lahví.
PET lahve versus legislativa
Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Deal
Součástí Green Dealu je iniciativa týkající se oběhového hospodářství. Konkrétně ji představuje nový akční plán pro oběhové hospodářství z roku 2020. Směrnice EU o obalech a obalových odpadech z roku 2020 pak určuje recyklační cíle pro obalové odpady.
Směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí
Tato směrnice platí v EU od roku 2019 a stanovuje požadavky týkající se sběru a výroby plastových lahví na jedno použití.
Nařízení EU o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami
Nařízení je účinné od října 2022 a zavádí požadavky na sběr a recyklaci plastového odpadu určeného pro styk s potravinami. Plasty musí pocházet ze separovaného sběru odpadu, který je navržen tak, aby se minimalizovala kontaminace shromážděného odpadu.
Jak se recykluje v Evropě a jak v Česku?
Objem recyklovaných plastových obalů v EU v roce 2020 činil zhruba 6 milionů tun. Při přepočtu na obyvatele se nejvíce plastových obalů recyklovalo v roce 2020 v Německu – 18,3 kilogramu. Evropský průměr v roce 2020 činil zhruba 12 kg na obyvatele. A jak je na tom Česko? S 10,3 kg na obyvatele se pohybujeme pod průměrem EU.
Původní PET lahve, nazývané také jako virgin PET, se vyrábí z ropy. V Evropě působí deset výrobců původních PET lahví. Tyto společnosti však nemají působiště přímo v Česku, původní PET lahve se sem tudíž dováží. Podle dat ČSÚ se v roce 2021 dovezlo do Česka 134 tisíc tun PET lahví a vyvezlo se 6 tun. Tato statistika přitom nerozlišuje, zda jde o původní, či recyklované neboli rPET. Sleduje však výrobu plastových lahví, demižonů, flakonů a podobných výrobků o objemu menším než 2 litry.
Z počtu vyrobených, dovezených a vyvezených kusů plastových lahví o objemu menším než 2 litry lze odvodit bilanci těchto výrobků. V Česku se jich za rok 2021 vyrobilo 117 tisíc tun, dovezeno bylo 28 tisíc tun a vyvezeno 50 tisíc tun. Tuzemská spotřeba tak v roce 2021 činila zhruba 95 tisíc tun. Z toho opět jen část byla vyrobena z PET (či z rPET) a zbývající část z jiných druhů plastů.
Snížit produkci plastů může pomoci i povinné zálohování plastových lahví
Evropská unie by časem ráda zavedla povinný systém zálohování plastových lahví. V Česku ale tato aktivita není zatím nijak nastavená. Výrobci však můžou zálohovat dobrovolně, jako to například učinily společnosti Košík.cz a Mattoni. Zároveň v zemi vznikla iniciativa Zálohujme.cz, která usiluje o zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v celé republice. V září 2022 dokonce představila návrh, jak by mohl takový systém vypadat. Na rozdíl od žlutých popelnic by měl zajistit mnohem čistší a nekontaminovanou surovinu.
Zavedení efektivního systému zálohování PET lahví a hliníkových obalůe však neobejde bez investice. Podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu by tento krok vyšel na více než 5,2 miliardy korun. Náklady na provoz by pak ročně měly dosáhnout zhruba 1,3 miliardy korun. Celkově by se mohlo ročně vysbírat až 2,3 miliardy kusů obalů. Vzhledem k návrhům Evropské unie bude pravděpodobně investice časem nezbytná. Podle studie PET Market in Europe: State of Play 2022 běží povinný zálohový systém už v 11 evropských zemích a dalších 13 států ho plánuje zavést do roku 2025.