Generace Z: Budoucnost na konci abecedy

Narodili se zhruba mezi roky 1996 a 2009. Nejstarším z nich je letos 22 let, což znamená, že právě teď začínají ovlivňovat pracovní trh. Neznají svět bez internetu, digitálních technologií a youtuberů. A ve svých rukou mají kromě smartphonů i vaši budoucnost. Seznamte se. Generace Z.

Většina příslušníků této generace chodí teprve na střední školu. Přesto na sebe už nyní strhávají pozornost. Firmy pro ně vypisují stáže, banky vytvářejí speciální programy pro mladé, marketéři zkoumají jejich zájmy. Ačkoliv na Generaci Z stále nahlížíme poněkud opatrně a zpovzdálí, mnoho se od ní očekává. V budoucnu bude řešit takové malichernosti jako například globální humanitárně-environmentální krizi, nástup umělé inteligence na pracovní trh a rozvoj fake news.

X, Y, Z

Vyznat se v současných generacích není jednoduché. Jejich názvy, charakteristiky i umístění na časové ose jsou ve společnosti vytvářeny uměle a často se na jejich ohraničení ani nedokážeme shodnout. Nejpočetnější skupinu stále tvoří takzvaní Baby Boomers, tedy lidé narození zhruba v letech 1947 až 1967. Pamatují tvrdá padesátá léta, nástup normalizace i Pražské jaro. Žijí klidně, neriskují, starají se o rodinu.

Na trhu práce se v současnosti střetávají tři věkové skupiny. Generace X, narozená mezi roky 1968 a 1982, v Česku a na Slovensku známější pod označením Husákovy děti. Generace Y, neboli mileniálové, kteří se narodili zhruba v letech 1983 až 1995. A Generace Z, teenageři osvícení displejem mobilních telefonů s datem narození od roku 1996. Skupiny mileniálů a „zetkařů“ se přitom mohou prolínat, výrazný historický přelom, který by je od sebe odděloval, neexistuje.

Nejdřív práce, ale i zábava

Zatímco mileniálové i přes svou svobodomyslnost už chodí do práce, „zetkaři“ se budou o pracovní pozice teprve ucházet. Tedy pokud si už nyní nepřivydělávají na internetu jako bloggeři, vloggeři nebo třeba jako správci sociálních sítí. Zaměstnavatelé se začínají na jejich příchod intenzivně připravovat. Například manažerka Senta Čermáková z poradenské skupiny Deloitte se o nastupující generaci vyjadřuje vyloženě pochvalně: „Generace Z je odvážná. Tito mladí lidé jsou šikovní na technologie, ničeho se nebojí, chtějí se zapojovat do projektů, ale mají rádi svobodu a flexibilitu. Jsou to lidé na svůj věk velmi chytří, rychlí a snaživí.“

Podle ostře sledované předpovědi internetových trendů pro rok 2018, kterou vydala známá americká technologická investorka a analytička Mary Meekerová, se Generace Z liší od Generace Y v několika zásadních aspektech. Zatímco Generace Y komunikuje slovy, Generace Z už dává přednost obrazům. Zatímco mileniálové jsou spíše optimisty a idealisty, Generace Z se přes své mládí dívá na svět realisticky.

Výhodou „zetkařů“ je fakt, že se narodili do globalizovaného světa. Do firmy přicházejí často již s určitou zahraniční zkušeností například ze studijního pobytu, mají výborné technické dovednosti a přirozeně se orientují na sociálních sítích. Své starší kolegy tak mohou naučit třeba sponzorovat příspěvky na Facebooku nebo nastavit účet na Instagramu. Podle byznysového magazínu Fast Company jsou „zetkaři“ natolik zvyklí hledat na sociálních médiích okamžitou pochvalu a přijetí, že je můžeme označit za „brand
managery na plný úvazek“. Svoji osobní obchodní značku si budují od útlého dětství.

Také skvěle zvládají multitasking. Jak píše Mary Meekerová, zatímco o mileniálech se dá prohlásit, že jsou technologicky chytří a protřelí, pro Generaci Z jsou technologie už cosi vrozeného. Jestliže mileniál sleduje běžně dvě různé obrazovky najednou, příslušník generace Z jich sleduje hned pět.

Děti Velké recese

Nastupující pokolení se od mileniálů liší i představou úspěchu. Zatímco Generace Y je podle Meekerové plná mladých lidí, kteří touží po tom, aby byli „objeveni“, v Generaci Z převažují ti, co chtějí na svém úspěchu pracovat. Jak bylo řečeno, tihle mladí jsou realisté. Prožili dětství za Velké hospodářské recese po roce 2008 a vidí svět jako místo, kde se lidé dělí na vítěze a poražené. Přičemž poražených je vždycky víc. A oni nechtějí patřit mezi poražené. Proto jsou na rozdíl od mileniálů ochotnější pracovat na odstranění svých chyb a jsou soupeřiví, zatímco mileniálové tíhnou spíše ke spolupráci.

Na rozdíl od svých předchůdců mají „zetkaři“ poměrně jasno v tom, co od práce vyžadují. Při hledání zaměstnání jsou pro ně nejdůležitější jistoty a bezpečí, až pak je na řadě pocit smysluplnosti, který hraje hlavní roli pro generaci jejich předchůdců. „Zetkaři“ si chtějí najít zaměstnavatele, který by byl hoden jejich loajality, a u něj zůstat co nejdéle. Ale ne na jedné pozici – pro tuhle generaci je typická touha po kariérním vzestupu.

I přes svůj nízký věk vyžadují od zaměstnavatele respekt a uznání. Vadí jim, když se firma chová neeticky – ať je to jejich zaměstnavatel, nebo firma, od níž si mají něco koupit. A pokud se firma chová neeticky, „zetkaři“ to o ní rychle rozšíří po sociálních sítích.

Jinak dávají přednost flexibilní pracovní době a home office, nevidí důvod, proč by to nešlo, online jsou prakticky pořád.

Podle studie magazínu Business Insider přemýšlejí zástupci generace Z navzdory svému mládí už nyní o své finanční situaci. Oproti svým předchůdcům jsou více finančně gramotní. Více než polovina „zetkařů“ si dokonce plánuje šetřit na důchod a 12 % už má spořicí účet. 

Osmisekundový filtr

O generaci Z se obvykle říká, že je netrpělivá a roztěkaná a závislá na digitálních technologiích. Zlé jazyky dokonce tvrdí, že průměrný „zetkař“ neudrží pozornost déle než osm sekund. Magazín Fast Company je v tomto ohledu hájí. Podle něj vyrostly děti z generace Z ve světě internetu a sociálních sítí, kde se jim nabízí nekonečně možností, nemají však nekonečně mnoho času. Proto se „zetkaři“ naučili rychle třídit a vyhodnotit obrovské množství informací. A k tomu si vyvinuli rafinovaný systém „osmisekundových filtrů“ – krátkých časových úseků, během kterých se rozhodnou, zda daná věc či fenomén stojí za pozornost, nebo ne.

Pro Generaci Z je typický paradoxní pocit samoty, kdy jsou lidé sice součástí nekonečné online komunikace, ale v reálném životě jim chybí osobní kontakt. Tedy pokud v kavárně nepotřebují heslo na wifi. „Jako hlavní problém vnímám nedostatek kontaktu s přítomností. Nedokážeme se zastavit a vnímat svět tady a teď,“ popisuje dvacetiletý Matěj. „Bereme věci jako samozřejmost, ale často postrádáme jejich smysl.“

Z tohoto důvodu mají „zetkaři“ velkou potřebu osobního kontaktu. Chcete-li projít jejich osmisekundovým filtrem, měli byste za nimi zajít osobně – ať už jako jejich šéf v práci, nebo jako obchodník.