Hudba. Pomocník při práci i zdroj odpočinku?

Sluch je smysl, který nikdy nevypíná. Mluvené slovo, ruchy nebo hudba působí na lidský organismus takřka neustále. Můžou zvuky zlepšovat vaši produktivitu, případně sloužit jako forma pomoci či relaxace? Přečtěte si, jak vás může inspirovat muzikoterapie.

Muzikoterapie vznikla spojením hudby a medicíny, a to už ve starověkých civilizacích. Význam hudby v tehdejší egyptské kultuře se otiskl do hieroglyfů s hudebníky hrajícími na harfy, loutny, bubny, flétny, zvony nebo tamburíny. Tanec a zpěv byly součástí rituálů sloužících k vymítání zlých duchů – ať už tito duchové symbolizovali strach, přírodní síly, náboženské postavy nebo deformace lidských těl.

Podle zdrojů mezinárodního fóra pro muzikoterapii Voices existují zmínky o kněžích z chrámu Abydos, kteří léčili nemoci zpěvem, i o káhirských nemocnicích s jednolůžkovými pokoji, ve kterých pacienti poslouchali hudbu z prostého důvodu – aby se zbavili melancholie. Muzikoterapeutka Markéta Gerlichová ve své knize Muzikoterapie v praxi: Příběhy muzikoterapeutických cest dokonce píše o Egypťanech, kteří naložili své nemocné do lodí a plavili je po Nilu za doprovodu uklidňujících tónů jednoduchých nástrojů.

Jako intuitivní forma terapie pronikla hudba do Asýrie, Babylonu, Říma, Řecka i Izraele – ve středověku ale upadla do zapomnění. Znovu se objevila až v 17. století, kdy anglický lékař Richard Brocklesby přišel s novou koncepcí zvanou iatromusica. Ta stála na víře v léčebné působení hudebních vibrací a rytmu. Dokonce se mělo za to, že vibrace dokážou z nemocného těla vypudit jedovaté látky.

Brocklesby pochopil, že existuje souvislost mezi psychosomatikou a vnímáním hudby, a tato teze je dodnes předmětem mnoha výzkumů. I když už víme, že hudba ovlivňuje srdeční rytmus, krevní tlak, dýchání nebo motoriku a že při vytváření i poslechu hudby dochází k silnému zapojení mozku a centra emocí v limbickém systému, mnohé podle výše zmiňované muzikoterapeutky Markéty Gerlichové „zůstává nadále neprobádané”.

Muzikoterapie není jen léčba hudbou a proč i hudba může škodit

Muzikoterapeut a ředitel Centra sociálních služeb Tloskov Matěj Lipský vysvětluje, že v muzikoterapii záleží především na vztahu mezi klientem a terapeutem. V takovém vztahu se oba snaží dosáhnout cíle, který s hudbou nemusí přímo souviset. Tímto cílem přitom může být jak větší zklidnění nebo schopnost komunikovat, tak léčba alkoholismu či toxikomanie.

Nejde tedy jen o poslech hudby nebo tradiční hru na nástroje. Muzikoterapii dnes tvoří řada škol a směrů, které přinášejí širokou škálu programů, jež pomáhají  jedincům, skupinám, rodinám i celým komunitám. A to nejen v otázkách duševního zdraví. Muzikoterapie může sloužit k rehabilitaci po fyzických úrazech nebo po infarktech. V pedagogice zase pomáhá s procesem učení nebo poruchami vývoje a řeči. Vše by ale mělo probíhat pod vedením profesionálního muzikoterapeuta, který sestavuje programy podle potřeb klientů a v závislosti na typu muzikoterapie.

Profesorka Suzanne Hanserová z Berklee College of Music dále vysvětluje, že účinnost muzikoterapie spočívá ve schopnosti nasměrovat pozornost člověka z problémů na jejich řešení, vytvořit podmínky pro hluboký odpočinek a vědomé dýchání, evokovat obrazy vedoucí k příjemným pocitům a schopnost změnit člověku náladu.

Takové účinky hudby řada lidí zná. Méně jich už ví, jak s hudbou pracovat dál a využít ji k posílení duševní pohody či produktivity. Někteří dokonce zažívají přehlcenost hudbou, která je zvláště ve městech společně s rostoucím akustickým smogem všudypřítomná. K přesycenosti zvuky a hudbou přispívá navíc i skutečnost, že na světě ubývá míst, kde je opravdu ticho.

O to více se pro dnešní dobu zdá být důležitý rozdíl mezi reprodukovanou a živou hudbou, které se lidé přímo účastní. V muzikoterapii se využívají různé hry – například hra, kdy se člen skupiny snaží s pomocí nástrojů napodobit různé živly – vodu, oheň, zemi nebo vzduch. Ostatní pak podle rytmu, výšky, barvy nebo důrazu zkoušejí odhadnout, o jaký živel se jedná. Poté se k prvnímu hráči přidají a společně ztvárňují živel, o kterém si myslí, že ho první hráč od začátku napodobuje. Na konci improvizace první hráč prozradí, který živel opravdu hrál.  

Tato metoda může i lidem, kteří s muzikoterapií nikdy nepřišli do kontaktu, evokovat důležité otázky: jak hudbu vnímám já? Dokážu se na ni soustředit? Může to pro mě být nástroj k uvolnění nebo k sebevyjádření? Kdy mi hudba pomáhá a kdy potřebuji ticho?

Hudba v práci a co pro sebe ještě můžeme udělat

Velmi zajímavou otázkou ve vztahu k hudbě je také poslech hudby při práci. Výzkumy na ni mají často rozdílné odpovědi. V roce 2010 otiskl časopis Applied Cognitive Psychology článek, ve kterém upozorňoval, že při poslechu hudby hůře vstřebáváme nové informace. Zkoumal přitom skupinu lidí ve věku mezi 18 a 30 lety, u kterých se ukázalo, že plnili nové úkoly lépe, když byla hudba vypnutá.

Vědkyně v oblasti hudební výchovy a muzikoterapie Teresa Leksiuková z University of Miami však vidí v poslechu hudby při práci výhody. Její výzkum sledoval chování 56 zaměstnanců kanadských softwarových společností a prokázal, že zaměstnanci s hudbou plnili úkoly rychleji, byli spokojenější a kreativnější. Leksiuková však souhlasila s tím, že se úspěch odvíjí od toho, jak moc si je člověk v dané činnosti jistý.

Muzikoterapeut Matěj Lipský zase zmiňuje výzkumy z oblasti ambientních muzikoterapeutických programů, které ukázaly, že hudba může mít při učení pozitivní efekt. Šlo ale o klidnou, konzistentní hudbu, která trvala déle než 20 minut. Taková hudba dokázala „pohltit ruchy” a přispět ke zklidnění a celkové koncentraci. Naopak časté střídání krátkých skladeb pozornost spíše rozbíjelo.

„Z vlastní praxe ale vím, že tomu tak není vždy,” dodává Lipský, „někomu se zkrátka pracuje lépe při hudbě – a může to být i metal. Jeden automechanik bez metalové hlasité hudby v podstatě nebyl schopen pracovat, zatímco někoho jiného by taková hudba spíše rozptylovala.”

Co nám tedy může muzikoterapie dát? Pro začátek se můžeme v klidu a soustředěně zaposlouchat do hudby a zjistit, jaký žánr nás oslovuje v různých situacích. Nebo co v nás některé skladby vyvolávají. A pokud chcete prozkoumat další cesty, které principy muzikoterapie nabízejí, ale máte pocit, že vám s to hudebními nástroji moc nejde nebo nemáte hudební sluch, můžete vyzkoušet různé mobilní aplikace. Například Drum Kit, Magic Piano nebo Garage-Band. Nejde totiž o to, složit hudební hit nebo sofistikovanou kompozici – jde spíše o to, „slyšet sám sebe” a zjistit, kam nás možnost vyjádřit se zvukem a rytmem může zavést.