Jak chránit pracovní tým před vlivem konspiračních teorií?
12. listopadu 2020
Zbytečné nošení roušek, nebezpečná očkování nebo škodlivost 5G sítě. S úvahami, které vzbuzují nedůvěru, jsme konfrontovaní takřka denně. Síla konspiračních teorií může mít vliv i na chod firmy. Lze s tím něco dělat – a proč bychom o to měli usilovat?
O dezinformační weby šířící poplašné, neověřené či cíleně manipulativní zprávy není v České republice nouze. Prostřednictvím různých online komunikačních kanálů, jako jsou dezinformační blogy, sociální sítě či systém řetězových e-mailů, dochází k hromadnému sdílení široké škály falešných zpráv. Ty často mívají politické pozadí a letos se nevyhnuly ani tématům spojeným s koronavirovou pandemií.
Celospolečenský vliv dezinformací a konspiračních teorií se novináři snaží neustále objasňovat. O tom, jak mohou ovlivnit chod firem a práci v týmu, se ale zatím píše méně.
Už v roce 2016 přitom vyšla v odborném časopise British Journal of Social Psychology studie výzkumnic Any C. Leitové a Karen M. Douglasové, které pojmenovaly některé negativní dopady konspiračních teorií na soustředěnost a míru nasazení v práci, komunikaci v týmu i spokojenost v zaměstnání. Přinášíme přehled oblastí, o kterých by měli vědět zaměstnanci i vedoucí týmů.
Vliv konspiračních teorií na pracovišti
Podle Any C. Leitové a Karen M. Douglasové mohou konspirační teorie souviset například s postojem zaměstnance vůči nadřízenému. Jako příklad uvádějí představu o organizačním spiknutí, kdy se zaměstnanci domnívají, že lidé ve vedení jednají tajně a za jejich zády s cílem upřednostnit své zájmy nebo donutit někoho odejít.
Takové úvahy se pak negativně podepisují na fluktuaci zaměstnanců, která přináší ztráty spojené se školením nových pracovníků i nedostatkem talentů. Složité pocity, při nichž se jednotlivci domnívají, že jejich zaměstnavatel nejedná čestně, totiž mohou vést k rozhodnutí s prací polevit, či dokonce místo opustit. K tomu přispívá i obecná nedůvěra a negativní vztahy ve skupině či nejistota zaměstnání.
Uprostřed koronavirové pandemie však dopady konspiračních teorií nabývají ještě větších rozměrů. Pokud lidé, kteří jsou denně vystavení dezinformacím, začnou ztrácet důvěru v zavedené organizace i ověřená vědecká řešení, vede to k destruktivnímu chování, které může na čas vyřadit celou firmu z provozu. Řeč je i o odmítání lékařských doporučení, nedůvěra k PCR testům nebo zlehčování nemoci covid-19, které může vyústit v šíření nemoci mezi kolegy i hromadnou karanténu.
Kdo je náchylný na konspirační teorie?
Výzkumnice Any C. Leitová a Karen M. Douglasová uvádějí hned několik psychologických faktorů, které obecně podporují víru v konspirační teorie a zvyšují náchylnost k šíření nepodložených informací z dezinformačních webů. Řadí mezi ně například nedůvěru v autority, cynismus, kolektivní narcismus a tendenci hledat skrytou agendu v oblastech, kde je to velmi nepravděpodobné.
Konspiračním teoriím se podle nich nejlépe daří v podmínkách bezmoci a nejistoty. Lidé pociťují ztrátu kontroly a mají tendenci hledat iluzorní vzorce vysvětlující události. A tyto vzorce jsou lákavé, protože snižují míru náhodnosti a nestability v dobách chaosu. A to i přesto, že jistota, kterou nabízejí, je absurdní a nepříjemná – jako třeba teorie o vládě jedné země, která chce infikovat celý svět.
Podobně se na problém konspiračních teorií dívá také profesorka Cynthia Wangová z Kellogg School of Management ve Spojených státech a její spolupracovníci. Ti navíc ve svém článku pro Harvard Business Review z července 2020 uvedli, že tendence podléhat konspiračním teoriím se odvíjí také od toho, jak lidé smýšlejí o kontrole.
Podle této studie jsou jednotlivci, kteří se více soustředí na dosažení svých cílů a ambice, vůči konspiracím odolnější než ti, kdo většinu úsilí směřují na prevenci a ochranu toho, co již mají. Druhá skupina totiž snáz pociťuje ztrátu kontroly a to ovlivňuje také její představy o budoucnosti.
Svá tvrzení autoři studie podložili výzkumem amerických vojáků, kteří čelí nejistotě každý den. Ukázalo se, že vojáci, kterým záleželo především na dosažení cíle a kteří měli větší pocit kontroly nad životem, konspiračním teoriím věřili méně. A často prohlašovali: „Co se stane v budoucnosti, záleží na mně.“
Jak zvýšit odolnost proti konspiračním teoriím ve firmě?
1) Zjistěte, jaké jsou vaše aktuální možnosti
Podle článku z Harvard Business Review by si každý, kdo se cítí bezmocný, měl na začátku položit otázku: „Co mám pod kontrolou?“ Pro lepší představu si zkuste nakreslit tři soustředné kružnice. Nejmenší znázorňuje to, co můžete přímo ovlivnit. Další označuje oblasti, které můžete ovlivnit alespoň částečně, a třetí symbolizuje věci, které už leží mimo vaši kontrolu. Pokud některý z kruhů přitahuje vaši pozornost, soustřeďte se na jeho obsah. Tato prostá technika vám pomůže zjistit, do jaké oblasti ještě můžete zaměřit své úsilí, a získat tak nad ní větší kontrolu. A naopak poodhalí, kde už je třeba pomoci druhých.
2) Přijměte skutečnost, že věci jsou složité
Konspirační teorie jsou atraktivní tím, že nabízejí zdánlivě jednoduchá řešení. Realita je však často mnohem komplikovanější a nejde v ní pokaždé hned určit, co je dobré a co špatné. Mezilidské interakce bývají plné nedorozumění i nedostatečné komunikace. Obojí může vést k nesprávným interpretacím. Pokud však budete usilovat o lepší pochopení a zvládnutí aktuálních výzev, spíše se doberete řešení, která fungují. Zohledněte přitom také to, jaké zdroje informací používáte, jak často jste vystavení negativním informacím nebo jestli má v tuto chvíli smysl sledovat zprávy z celého světa. Přemíra tragických zpráv snadno oslabí psychiku každého z nás. Sníží pocit bezpečí, a tím i naši schopnost rozeznat nepravdivé informace.
3) Pokud pod sebou máte tým lidí, pomozte jim se lépe zorientova
Role manažerů spočívá také v tom, že by měli v dobách krize poskytnout zaměstnancům smysluplný řád, strukturu práce i normy. Pakliže ve vašem týmu panuje nejistota nebo neochota dodržovat nová pravidla, věnujte pozornost otevřené konverzaci se zapojením každého z nich a společně si vyjasněte vzájemná očekávání.
4) Zaměřte se na společné cíle, ambice i naději
Velkou sílu zde má také slovo. Proto je dobré sám sebe i kolegy pozitivně motivovat. Můžete například zdůraznit věci, nad kterými máte kontrolu, a podpořit ostatní, aby zkusili svou složitou situaci ovlivnit, i když se zprvu jeví bezvýchodně. Někteří vedoucí firem se na začátku pandemie zdráhali chtít po svých zaměstnancích, aby nosili roušky. Báli se, že to budou vnímat jako omezování osobní svobody. Takovou situaci však vyřeší jiná interpretace, kdy ostatním vysvětlíte, že právě nošení roušek v bezpečné vzdálenosti jim umožňuje bezpečně komunikovat a nevystavovat druhé zbytečnému nebezpečí, které by je spíš omezilo. Nařízení zákona o nošení roušek státem či hygienická opatření přijatá v rámci firmy mohou lidé dodržovat kvůli hrozbě sankcí, ale to ještě neznamená, že jsou vnitřně přesvědčení o jejich smyslu. Na tom je neustále potřeba pracovat.
Koronavirová pandemie do velké míry omezila svobodu volby, pohybu a interakce. Nezbytná, ale psychicky náročná opatření proto nezřídka v lidech vyvolávají pocit, že ztratili kontrolu. Ačkoli tyto emoce nelze jednoduše překlenout, můžeme se alespoň vyvarovat prohlubování nejistoty konspiračními teoriemi a získat alespoň částečný pocit kontroly. Jen tak zdoláme překážky snáz.