Dříve musel zemědělec umět číst z mraků na obloze. Dnes by se měl naučit číst z cloudu a nezameškat sklizeň dat. Zaměstnat na statku pár dronů a agribotů, mít v garáži chytrý traktor a dostávat esemesky od krav.
Od starověku až do začátku dvacátého století bylo zemědělství tvrdou dřinou s hubeným výsledkem. Na uživení jednoho člověka byly potřeba v průměru dva akry obdělávané půdy. S dvacátým stoletím přišlo průmyslové zemědělství a produktivita se radikálně zvedla. Jeden akr půdy uživil pět lidí. Mnozí odborníci mluví o tom, že v éře průmyslového zemědělství došlo ke třem revolucím.
První revoluci přineslo zavedení traktorů, kombajnů, zkrátka mechanizace. Kdosi spočítal, že díky ní dokázal průměrný americký farmář v roce 1960 uživit 26 lidí.
Druhou revoluci vyvolal rozvoj biotechnologií, včetně tolik diskutovaných genetických manipulací. Druhá revoluce pomohla průměrnému americkému farmáři v roce 1990 uživit 130 lidí.
Třetí revoluce probíhá právě teď. A podle expertů promění zemědělství víc než obě revoluce předchozí. Říká se jí různě, ale nejvíce se vžil výraz „precizní zemědělství“.
Dříve musel zemědělec umět číst z mraků na obloze. Dnes by se měl naučit číst z cloudu a nezameškat sklizeň dat. Zaměstnat na statku pár dronů a agribotů, mít v garáži chytrý traktor a dostávat esemesky od krav.
Od starověku až do začátku dvacátého století bylo zemědělství tvrdou dřinou s hubeným výsledkem. Na uživení jednoho člověka byly potřeba v průměru dva akry obdělávané půdy. S dvacátým stoletím přišlo průmyslové zemědělství a produktivita se radikálně zvedla. Jeden akr půdy uživil pět lidí. Mnozí odborníci mluví o tom, že v éře průmyslového zemědělství došlo ke třem revolucím.
První revoluci přineslo zavedení traktorů, kombajnů, zkrátka mechanizace. Kdosi spočítal, že díky ní dokázal průměrný americký farmář v roce 1960 uživit 26 lidí.
Druhou revoluci vyvolal rozvoj biotechnologií, včetně tolik diskutovaných genetických manipulací. Druhá revoluce pomohla průměrnému americkému farmáři v roce 1990 uživit 130 lidí.
Třetí revoluce probíhá právě teď. A podle expertů promění zemědělství víc než obě revoluce předchozí. Říká se jí různě, ale nejvíce se vžil výraz „precizní zemědělství“.
Robot rolníkem
Precizní zemědělství využívá nové technologie digitálního věku, jako jsou roboti, big data a internet věcí, k maximálnímu zefektivnění zemědělské práce.
Základem je sklizeň dat. Pole, sady, skleníky i hospodářská zvířata jsou neustále monitorovány pomocí dronů, satelitních snímků nebo senzorů umístěných na zemědělských strojích či tělech zvířat. Zemědělec hromadí o každé hroudě hlíny, každé rostlině někde na svém cloudu mraky dat, kterým se věnují různé analytické aplikace. Ty mu pak navrhnou pro každou jednotlivou hroudu hlíny a každou rostlinu individuální péči. Dostává přesně tolik vody a hnojiva, kolik potřebuje. A přesně v době, kdy to potřebuje.
Plodiny pak rostou za optimálních podmínek, což zásadně zvyšuje výnosy, a zároveň se radikálně sníží plýtvání. Příklad z praxe? Izraelský start-up CropX vyvinul (a už pár let úspěšně prodává) technologii, která pomocí bezdrátových senzorů umístěných v půdě a cloudové analýzy dat dokáže nastavit dávkování vody každé jednotlivé rostlině. Úspory jsou více než slušné – farmář si vystačí s třetinou vody, kterou by spotřeboval při tradičním plošném kropení polí z rozstřikovačů.
Při jiných pracích, například při setí, pak běží monitorování a dávkování v reálném čase. Brazilský výrobce zemědělských strojů Stara nabízí secí stroje vybavené dvaceti senzory, které neustále sledují množství zrn rozsévaných do půdy, a zároveň jejich kvalitu. Tu vyhodnocuje podle jejich tvaru a velikosti. Když systém usoudí – opět na základě cloudové analýzy dat –, že zrna jsou nižší kvality, začne jich do hlíny sypat trochu víc.
Brazilská firma tvrdí, že se tímto průběžně řízeným dávkováním ušetří 15 % osiva. U hnojiva je to až 19 %. Dalších 6 % se ušetří díky tomu, že traktory pomáhá řídit automat napojený na GPS, který jej navádí s přesností dvou centimetrů, aby se trasy stroje ani trošku nepřekrývaly. Ani kousek půdy tak není oset nebo pohnojen zbytečně dvakrát.
Precizní zemědělství využívá nové technologie digitálního věku, jako jsou roboti, big data a internet věcí, k maximálnímu zefektivnění zemědělské práce.
Základem je sklizeň dat. Pole, sady, skleníky i hospodářská zvířata jsou neustále monitorovány pomocí dronů, satelitních snímků nebo senzorů umístěných na zemědělských strojích či tělech zvířat. Zemědělec hromadí o každé hroudě hlíny, každé rostlině někde na svém cloudu mraky dat, kterým se věnují různé analytické aplikace. Ty mu pak navrhnou pro každou jednotlivou hroudu hlíny a každou rostlinu individuální péči. Dostává přesně tolik vody a hnojiva, kolik potřebuje. A přesně v době, kdy to potřebuje.
Plodiny pak rostou za optimálních podmínek, což zásadně zvyšuje výnosy, a zároveň se radikálně sníží plýtvání. Příklad z praxe? Izraelský start-up CropX vyvinul (a už pár let úspěšně prodává) technologii, která pomocí bezdrátových senzorů umístěných v půdě a cloudové analýzy dat dokáže nastavit dávkování vody každé jednotlivé rostlině. Úspory jsou více než slušné – farmář si vystačí s třetinou vody, kterou by spotřeboval při tradičním plošném kropení polí z rozstřikovačů.
Při jiných pracích, například při setí, pak běží monitorování a dávkování v reálném čase. Brazilský výrobce zemědělských strojů Stara nabízí secí stroje vybavené dvaceti senzory, které neustále sledují množství zrn rozsévaných do půdy, a zároveň jejich kvalitu. Tu vyhodnocuje podle jejich tvaru a velikosti. Když systém usoudí – opět na základě cloudové analýzy dat –, že zrna jsou nižší kvality, začne jich do hlíny sypat trochu víc.
Brazilská firma tvrdí, že se tímto průběžně řízeným dávkováním ušetří 15 % osiva. U hnojiva je to až 19 %. Dalších 6 % se ušetří díky tomu, že traktory pomáhá řídit automat napojený na GPS, který jej navádí s přesností dvou centimetrů, aby se trasy stroje ani trošku nepřekrývaly. Ani kousek půdy tak není oset nebo pohnojen zbytečně dvakrát.
Budoucnost zemědělství v Česku
Družicově řízený traktor může některým znít trochu jako sci-fi, ale je to běžná realita. Podle jednoho průzkumu používalo už v roce 2014 tento systém 83 % australských pěstitelů obilí a kukuřice.
Ostatně takový traktor či kombajn s automatickým naváděním přes GPS a vybavený senzory či kamerami pro řízené setí či hnojení si můžete koupit i v Česku.
„Na tuzemském trhu je už běžné i autonomní řízení a otáčení či ovládání pomocí dotykového panelu spojeného s centrálním systémem, který vše řídí (výkon, otáčky, spotřebu, chladiče) a získává data o sklizni a poloze v reálném čase,“ doplňuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
„Systém rovněž umožňuje variabilní dávkování hnojiv a přípravků. Díky zaznamenaným informacím o stroji a vymlácené ploše, spotřebě paliva či pracovní době je navíc možné mapovat výnosy. Což mohou podnikatelé využít k analýzám ziskovosti půdy. Získaná data lze jednoduše využít i pro administraci a žádosti o dotace,“ vyjmenovává Hrtúsová.
Textující krávy
Satelity na orbitu nesledují jen pohyb traktoru s hnojivem, z chladného kosmu bedlivě hlídají i pohyb kdejakého prasete a krávy. Už počátkem tohoto desetiletí vznikl ve Skotsku společným úsilím dvou univerzit a několika soukromých firem inteligentní obojek pro dobytek nazvaný The Silent Herdsman (Tichý pastevec), který reaguje na pohyb a polohu zvířete, a umožňuje tak nalézt zatoulané kusy dobytka nebo poznat, zda na dotyčného býka či krávu neleze nějaká nemoc. Kdykoli obojek zjistí něco neobvyklého, pošle vám esemesku. Před dvěma lety koupila projekt The Silent Herdsman izraelská korporace Afimilk. Na esemesky, které vám sdělí, že je vaše kráva zatoulaná, nemocná nebo třeba březí, se specializuje i rakouský start-up SmaXtec. Ten pracuje se senzory umístěnými přímo uvnitř jednoho ze čtyř kravských žaludků, kde měří vše možné, od tělesné teploty přes pH až po pohyb. Společnost dále deklaruje až 95% úspěšnost odhalení březosti u chovného skotu.
Dalším vývojovým stupněm jsou pak úplně samostatné zemědělské roboty neboli agriboty. Ty by měly v brzké budoucnosti vykonávat většinu neoblíbených zemědělských prací: plít, sklízet pole a hnojit – hnojení budou zvládat s milimetrovou přesností, což sníží náklady na hnojiva o příjemných 99,9 %.
Jak si vypěstovat budoucnost
Odhaduje se, že letos dosáhne obrat precizního zemědělství ve světě 4 miliard dolarů (přibližně 82,4 miliardy korun) a během pěti let se zdvojnásobí. Poptávka po dalších inovacích a zájem investorů rozhodně poroste. Důvod je prostý: v roce 2050 má být na Zemi podle odhadu OSN 9,7 miliardy obyvatel, o 2 miliardy víc než dnes. Rozličné vědecké studie dokazují, že tolik lidí při současném způsobu produkce potravin nemáme šanci uživit.
Odhaduje se, že v roce 2050 bude muset průměrný farmář kdekoli na světě nakrmit aspoň 265 lidí. Jediná možnost, jak toho dosáhnout, je vynalézt účinnější zemědělství.