Vzdělávání ve 21. století. Jaký je rozdíl mezi STEM a STEAM obory?

Obě slova označují konkrétní kombinaci technicky zaměřených oborů, od vědy až po IT. STEAM ale navíc klade důraz i na umění. Proč jsou STEM a STEAM důležitými pojmy v odborných debatách i vzdělávání?

Lidé většinou při výběru vysoké školy zohledňují, jaká je pravděpodobnost, že se jednou uživí a uplatní na pracovním trhu. Pokud vystudujete STEM obor, máte podle amerického týdeníku TIME vyšší počáteční mzdu než většina jiných absolventů. Vyšší příjmy se týkají také stále více lidí se specializací STEAM. Co tyto zkratky vlastně znamenají?

STEM je zkratka pro technické obory – vědu (Science), techniku a technologie (Technology Engineering) a matematiku (Mathematics). Výraz se začal používat v 90. letech ve Spojených státech. Toto souhrnné označení vystihlo povahovou blízkost zmiňovaných oborů. Proč se tehdy pozornost postupně obrátila k technickým oborům? Protože ubylo studentů, kteří by se jim chtěli věnovat, tvrdí učitelka odborných předmětů Petra Řezáčová, která na webu ITveskole.cz v roce 2016 publikovala článek o souvisejících typech vzdělávání.

Zájem o technické obory od té doby nevzrostl, a dokonce došlo k jeho poklesu. Dokládá to například mezinárodní výzkum neziskové organizace Junior Achievement z roku 2018, podle kterého se zájem studentů v adolescentním věku o studium STEM oborů snížil z 36 % na 24 %. U stejně starých dívek zájem o STEM obory zatím zůstává na 11 %. A to i přesto, že mají STEM a STEAM obory největší potenciál. Vzdělávací instituce investují peníze i čas do vylepšení studijních programů, které se těchto oborů týkají, ale i tak se jim nedaří výrazněji stimulovat zájem mladých lidí.

O důležitosti inovativního přístupu ke studiu STEM mluvil v Praze na ČVUT v roce 2017 například lauréat Nobelovy ceny za chemii Stephan Hell, a to v rámci programu Honeywell Initiative for Science and Engineering, který chce povzbudit studenty, aby se aktivně angažovali ve vědě. Hell během svého vystoupení na pražském ČVUT nabádal studenty k tomu, aby se nespokojili s obvyklými řešeními a do práce zapojili také svou fantazii.

Lákavé můžou být i příjmy. Podle digitálního magazínu Ad Astra, který spadá pod Florida Institute of Technology, měli lidé se STEM vzděláním v roce 2014 mnohem víc pracovních příležitostí než absolventi jiných oborů a v USA ročně vydělali v průměru 76 tisíc dolarů (asi 1 800 000 korun).  Výše platu se přitom odvíjela také od úrovně dosaženého vzdělání – ti, co ve STEM oborech absolvovali i postgraduální studium, si v roce 2014 vydělali až 100 tisíc dolarů.

Když STEM nestačí, přichází STEAM

Ve všech oborech jsou žádané inovace a kreativita, a tak dnes odborníci i učitelé prosazují rozšíření vzdělávání STEM o další obor, a sice o umění (Arts). Podle Řezáčové přitom „umění“ v tomto smyslu nemusí být jen umění výtvarné, hudební či dramatické. „Je to i průmyslový a umělecký design. Může sem patřit i schopnost ovládat jazyk, formulovat myšlenky a přesvědčivě je prezentovat.“

Projektová manažerka a výzkumnice v oblasti udržitelnosti Brownen Wade Leuweenová, chemická a biomolekulární inženýrka Jessica Voversová a kandidátka na doktorku umění a společenských věd Melissa Silková k „uměleckým“ oborům v tomto smyslu řadí i další humanitní obory a v neposlední řadě i nová média. Podle nich jde o dobře známý koncept, protože už renesanční malíř a vynálezce Leonardo da Vinci kombinoval poznatky z umění se znalostmi přírody a technických věd. Třeba když navrhoval různé létající stroje.

A kdybychom měli shrnout rozdíl mezi STEM a STEAM vzděláním? STEM se zaměřuje výhradně na vědecké koncepty z pohledu daných oborů. STEAM oproti tomu sice zkoumá stejné koncepty, ale využívá metody běžně užívané v tvůrčím procesu. STEAM tedy klade důraz na kombinaci vědy, techniky a umění. Právě tento mix je důležitý při hledání inovací.

Co je lepší?

Odborníci, kteří fandí konceptu STEM, tvrdí, že by mělo existovat dělítko mezi uměním a vědou. Jinak se totiž může stát, že se budeme málo soustředit na technologické, inženýrské a matematické profese. Podporovatelé modelu STEAM ale přitom podle odbornice a autorky řady knih o vzdělávání Janelle Coxové neusilují o to, aby se věnovalo více pozornosti umění na úkor vědy – chtějí spíš, aby se poznatky z této sféry včlenily do jádra STEM oborů, a vyplnily tak jejich mezery.

Zatím neexistuje jasná představa o tom, jak by mělo vzdělávání v oblasti STEAM vypadat. Ukazuje se ale, že se dnes častěji objevují takzvaná hybridní povolání, která kombinují poznatky právě z umění a vědy. Využije je třeba 3D modelář, animátor, produktový designér, frontendový vývojář, produktový nebo grafický designér. Pracovní trh o lidi, kteří jsou schopni taková povolání vykonávat, přitom zřejmě stojí.

Studenti STEAM oborů ale můžou zpočátku narážet na nejistotu a předsudky lidí právě z oborů STEM. Své o tom ví i absolvent průmyslového designu na ČVUT Kryštof David. Svůj obor považuje za perspektivní, ale zatím stále vnímá silnou překážku v komunikaci s ostatními technicky zaměřenými obory: „Není lehké si jako designér vydobýt takovou pozici, kterou ostatní obory ve firmě vnímají jako sobě rovnou. Některým lidem dělá potíže pochopit, co všechno tento obor obnáší a že v něm nejde jen o kreslení nebo vybírání barviček.“

S tím podle Kryštofa Davida souvisí i obtížně stanovitelná hranice mezi technikou a uměním v práci designéra. „Věřím ale, že průmyslový design v současnosti získává stále silnější pozici a že si řada lidí více uvědomuje jeho důležitost.“ Sám přitom vidí smysl v tom, aby se studenti ryze technických oborů zajímali i o umění a humanitní obory. „Právě toto oborové přemostění vnímám jako jednu ze základních povinností designéra. Považuji za důležité, aby se technické a umělecké obory navzájem ovlivňovaly. Můžou tak vzniknout projekty, o kterých by člověk striktně omezený svým zaměřením ani nepřemýšlel.“

Ve spojení vědy, techniky a umění navíc vidí cestu, jak můžou vznikat kvalitní a inovativní projekty, které budou již od svého počátku myslet na člověka a životní prostředí. „Takové projekty pak budou rovnou pracovat s lidskou psychikou a podprahovým vnímáním.  Současně se zaměří na ergonomické hledisko, estetiku i morální dopad na společnost. Ale co se týče výuky, osnovy jsou už teď tak plné, že se velká část podstatného učiva ke studentům ani nedostane. A to je škoda,“ dodává Kryštof David.