Proč potřebujeme blockchain
Softwarová firma Oracle tvrdí, že do tří let bude používat blockchain až 50 % firem. Analytická společnost Gartner jej zařadila mezi 10 hlavních technologických trendů roku 2019. Jak se z technologie vzešlé z undergroundové komunity anarchistů, vizionářů a spekulantů s kryptoměnami stala jedna z největších disruptivních sil dnešní doby?
Pro jistotu si nejprve popišme, co to blockchain je.
Pokud v tom máte jasno, můžete tuto pasáž přeskočit.
Vezměme si třeba ten první a nejslavnější, na němž funguje bitcoin. Dnes jej tvoří síť miliónů počítačů patřících uživatelům z celého světa. Je to decentralizovaná síť, to znamená, že nemá žádný hlavní server. Tato síť spravuje společnou databázi, nebo spíše virtuální účetní knihu s kompletní transakční historií, evidencí aktuálního množství bitcoinů v oběhu a aktuálním zůstatkem na každém bitcoinovém účtu (přesněji v každé bitcoin peněžence) světa. A je to zároveň příklad distribuované databáze. To v tomto případě znamená, že účetní kniha existuje souběžně v mnoha identických kopiích uložených v obrovském množství počítačů po celé síti. Velikost jedné kopie této databáze je momentálně okolo 210 gigabitů.
Účetní kniha je naprosto otevřená, číst v ní může kdokoli. Pokaždé když některý z uživatelů prodá či nakoupí bitcoiny, vidí to celá síť. Ale transakce neproběhne, dokud ji neschválí skupina dobrovolníků, kteří si pořídili příslušný hardware, jenž proces autorizace zvládne. Těchto dobrovolníků rozhodně není nedostatek – za svou práci jsou totiž odměňováni podílem na nově vznikajících bitcoinech (říká se jim „těžaři bitcoinů“, jistě jste o nich slyšeli).
Když těžaři schválí transakci, zaznamenají ji do zmíněné účetní knihy, kde jsou vedené v chronologickém pořadí všechny minulé transakce. Účetní kniha je rozdělena do pomyslných „stránek“, jimž se říká bloky. Když se blok zaplní novými záznamy o transakcích, těžař jej uzamkne šifrovacím klíčem, který je výsledkem náročného, několikanásobného matematického výpočtu (odborně se tomu říká kryptografická hašovací funkce). Otisk šifrovacího klíče z uzamčeného bloku se stane součástí následujícího bloku. A až se ten zaplní, bude uzamčen jiným klíčem a jeho otisk bude zase součástí dalšího bloku v dlouhém řetězci na sebe navazujících bloků – blockchain. I po uzamčení šifrou je však každý blok se záznamem provedených transakcí nadále volně přístupný všem a kdokoli v něm může číst. Nikdo už do něj nemůže psát nebo jinak zasahovat. Sebemenší změna v záznamech totiž radikálně změní podobu šifrovacího klíče a ten se pak nebude shodovat s otiskem původního, správného klíče v následujícím bloku. Řetězec bloků v jedné z mnoha kopií účetní knihy by se rozpadl. A byl by vyřazen jako falzifikát.
To by byla stručná odpověď na otázku, co to je blockchain. Dnes už existují i jiné typy blockchainů než ten bitcoinový. Nemusí být například otevřené všem, ale jen omezené skupině uživatelů (třeba v rámci korporace) a k udržení technologie v chodu nejsou potřeba těžaři. Ale v principu je to technologie, která nabízí transparentnost a důvěryhodnost informací – představuje takřka dokonalou ochranu proti falšování dat.
Možností, jak toho využít, je bezpočet. Tady je několik příkladů.
Finance
Transparentnost a důvěryhodnost blockchainu umožňuje rozvoj takzvaných chytrých kontraktů (smart contracts), kdy si jednotliví uživatelé posílají platby a zboží přímo mezi sebou (peer to peer), bez asistence právníků, bank, úřadů a dalších prostředníků. O plnění podmínek kontraktu se stará technologie. Což znamená zrychlení, zefektivnění a zlevnění. Blockchainové technologie pracující s kryptoměnami zároveň výrazně zrychlují a zlevňují platby do zahraničí.
Doprava zboží
Lodní dopravou se každý rok přemístí zboží za 4 biliony dolarů, 80 % z toho zaoceánskou dopravou. Ta vyžaduje nejvíc „papírování“. Odhaduje se, že administrativa a dokumentace tvoří až pětinu celkových nákladů. Blockchainové technologie (a chytré kontrakty) by je mohly výrazně zredukovat.
Sdílená ekonomika
Typickým příkladem sdílené ekonomiky je carsharing. Tam už dnes působí řada startupů, které pracují s blockchainovými systémy. Obvykle jde o sociální sítě tak trochu ve stylu AirBnB, kde nabízejí pronájem auta profi firmy i běžní lidé, kteří si chtějí přivydělat půjčováním svého soukromého vozu.
Blockchain jim poskytuje přesné záznamy o každém voze i o tom, kdo a kdy si ho vypůjčil. Některé platformy využívají jako platidlo tokeny (tedy kryptoměnu) a umožňují platby peer-to-peer (přes chytré kontrakty). Například digitální platforma Mix Rent má momentálně přes 11 tisíc uživatelů a vedle aut nabízí i půjčování motocyklů a skútrů, motorových člunů a jacht, jízdních kol a stavebních strojů.
Automobilový průmysl
Průkopníkem v aplikaci blockchainu do automobilů je firma Porsche. Ta nyní testuje odemykání a zamykání vozu pomocí mobilní aplikace propojené s blockchainem. Majitel může přes aplikaci na stanovenou dobu propůjčit digitální klíčky od auta jiné osobě. Třeba dalšímu členu rodiny, jenž si vůz potřebuje půjčit, mechanikovi, který ho má odvézt do servisu, nebo doručovateli, který má uložit do kufru auta balíček.
Autonomní řízení
Umělá inteligence v systémech autonomního řízení se orientuje podle obrovského množství cloudových dat. Pokud by měla centrální databáze výpadek, může to mít na samořiditelná auta a jiné autonomně řízené dopravní prostředky, které se zrovna pohybují s lidskou posádkou, katastrofální následky. Decentralizovaný blockchain by toto riziko odstranil. Zároveň by takovou databázi nemohli ovládnout hackeři. A v neposlední řadě by tak bylo možné lépe ověřovat správnost dat, která jednotlivé autonomně řízené dopravní prostředky sbírají o svém okolí a předejít tak chybám a nehodám.
Energetika
Během hackerského útoku v zimě 2015 na Ukrajině se útočníkům podařilo napadnout a ovládnout některé elektrárenské kontrolní systémy a monitorovací stanice rozvodné sítě. Bez proudu se ocitlo 80 tisíc lidí. Americké ministerstvo energetiky proto vyvíjí spolu se startupem Taekion blockchainové zabezpečení monitorovacích systémů elektráren, které by energetické sítě v USA před podobným útokem ochránilo.
Potravinářství
Americký obchodní řetězec Walmart letos zavádí blockchainový systém evidence listové zeleniny. Reaguje tím na loňskou aféru, kdy se v jeho obchodech objevil hlávkový salát infikovaný bakterií Escherichia coli. Vypátrat zdroj nakažené zeleniny tomuto obřímu řetězci trvalo až dosud v průměru 7 dní. Blockchain to zkrátí na 2,2 sekundy. Což radikálně snižuje nebezpečí, že se nakažená zelenina dostane k zákazníkovi.
Trh s diamanty
Společnost De Beers, největší producent diamantů na světě, začala využívat blockchain k ověření autenticity původu těchto drahokamů. Snaží se tak vyhnout obchodování s „krvavými diamanty“ z oblastí Afriky ovládaných různými gerilami, které takto financují svá válečná tažení. Další velcí světoví producenti diamantů a výrobci šperků využívají coby garanta autenticity blockchainovou technologii TrustChain od IBM.
Trh s uměním
Na trhu působí blockchainové kartotéky uměleckých děl, jako třeba americká Artory, která shromažďuje ověřené informace o původu a historii díla a kupcům přitom zaručuje anonymitu. S tou už začala spolupracovat třeba významná aukční síň Christie’s. Příkladem byla listopadová aukce sbírky amerického investora Barneyho Ebswortha (kolekce se rozprodala za 318 milionů dolarů, tedy asi 7,2 miliardy korun), kdy se veškeré transakce evidovaly v Artory.
Blockchain nabízí i nové možnosti investic do umění – platforma Maecenas loni zprostředkovala prodej 31,5% podílu z obrazu od Andyho Warhola. Účastníci aukce si mohli koupit různě velké zlomky z tohoto podílu ve formě bitcoinů či jiných kryptoměn.