A co si počít v případě, že zaměstnavatel smlouvu poruší? Přečtěte si vše, co o pracovních smlouvách potřebujete před brigádou vědět.
Základní pravidlo, pokud se chystáte na brigádu, zní „smlouva je nutná“. Nenechte se zlákat sliby zajímavější práce nebo vyššího výdělku, pokud byste přistoupili na ústní domluvu. V případě jakýchkoliv potíží se pak nemáte o co opřít. Třeba když vám po odpracovaném týdnu zaměstnavatel odmítne zaplatit. Smlouva navíc chrání obě strany, jak vás, tak firmu.
Proto by samotný fakt, že na jejím podpisu zaměstnavatel netrvá, měl být důvodem pro maximální opatrnost. Signálů, při nichž je potřeba zpozornět, je však mnohem více.
Dohoda o provedení práce
U krátkodobých brigád se častěji setkáte s tzv. dohodou o provedení práce (DPP). Její výhodou je, že pokud si vyděláte méně než 10 tisíc korun měsíčně, nemusíte z příjmu odvést zdravotní a sociální pojištění. Daň ve výši 15 procent z hrubé mzdy vám strhne přímo zaměstnavatel.
Bez obav můžete uzavřít více dohod o provedení práce u jednoho nebo více zaměstnavatelů. U každého z nich můžete vydělat až 10 tisíc korun měsíčně a u každého odpracovat maximálně 300 hodin ročně. Jen s odvody daní to bude složitější. U jednoho zaměstnavatele podepište tzv. „růžové prohlášení“, oficiálně prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Díky tomu vám může tento zaměstnavatel z 15procentní daně odečíst slevy na studenta. Všichni ostatní zaměstnavatelé pak budou strhávat automaticky celých 15 procent.
U každé firmy můžete na DPP pracovat maximálně 300 hodin ročně bez ohledu na to, kolik smluv s ní opakovaně v daném roce uzavřete. Tedy i když u jedné firmy máte uzavřeny např. dvě smlouvy, stále se musíte vejít do 300 hodin ročně. Pokud máte uzavřeny tři smlouvy, ale každou u jiné firmy, u každé z nich platí limit 300 hodin ročně, tedy celkem 900 hodin za celý rok.
Nejkratší období, na které můžete „růžové prohlášení“ zaměstnavateli podepsat, je kalendářní měsíc. Bez obav jej proto můžete podepsat v jedné firmě v červenci a v srpnu ve druhé firmě. Pokud brigádu měnit nebudete, můžete jednomu zaměstnavateli podepsat prohlášení na celý kalendářní rok. Pokud by vám pracovní poměr skončil dřív, automaticky končí i platnost prohlášení a můžete ho podepsat u nového zaměstnavatele.
Od každého ze zaměstnavatelů si nechte vystavit potvrzení o příjmech ze závislé činnosti. S ním v příštím roce podáte daňové přiznání a finanční úřad vám může přeplatky na zaplacených daních vrátit.
Vždy počítejte s tím, že mzda, kterou si se zaměstnavatelem smluvíte, je tzv. hrubá mzda. Z ní se musí nejprve zaplatit daně a případně odvody na pojištění. Váš skutečný příjem proto bude nižší, než uvádí smlouva. Potřebujete-li inspiraci, můžete si prohlédnout, jakou představu má o mzdě většina studentů u nás.
Dohoda o provedení práce by měla obsahovat:
- dobu, na kterou se uzavírá,
- sjednaný pracovní úkol,
- rozsah práce,
- výši odměny a podmínky jejího vyplacení,
- místo práce, výpovědní dobu.
Pokud si u jednoho zaměstnavatele vyděláte na dohodu o provedení práce více než 10 tisíc korun měsíčně, musí vám kromě daní strhnout i zdravotní, sociální a nemocenské pojištění.
Dohoda o pracovní činnosti
Máte-li v plánu dlouhodobější brigádu, při níž odpracujete více než 300 hodin ročně, nabídne vám zaměstnavatel spíše dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Uzavírá se maximálně na jeden rok a můžete pracovat maximálně 20 hodin týdně. A jestliže smlouva pokrývá alespoň 15 dnů a vyděláte více než 3 tisíce korun měsíčně, připomíná už zaměstnanecký poměr, i co se daní a odvodů týká. Zaměstnavatel za vás odvede zdravotní, sociální a nemocenské pojištění a také zálohu na daň (15 procent minus úlevy, na které máte coby student nárok). A na konci roku vám vydá potvrzení o příjmu, abyste mohli podat daňové přiznání a doplatit případný rozdíl v zálohách a skutečné dani, případně zažádat o vrácení přeplatku.
Dohoda o pracovní činnosti obsahuje:
- charakteristiku práce,
- rozsah pracovní doby,
- dobu, na niž se smlouva uzavírá,
- místo výkonu práce,
- výši odměny a podmínky jejího vyplacení.
Při podpisu smlouvy pozor
Při domlouvání brigády i samotném podpisu smlouvy pozor na zákonná omezení! Podepsat pracovní smlouvu můžete, jakmile vám bylo 15 let. Nástup na brigádu je ale podmíněný nejen věkem, ale i ukončenou povinnou školní docházkou. Pokud je vám méně než 18 let, nesmí délka pracovní směny překročit 8 hodin. A během jednoho týdne nesmíte odpracovat více než 40 hodin. Mladistvým je zakázaná i práce v noci a některé další činnosti.
Smlouvu podepisujete se zaměstnavatelem dvakrát. Jedno vyhotovení zůstane vám, jedno jemu. Protože jde o právně závazný dokument, vyplatí se jej před podpisem pečlivě pročíst. Je možné, že ne vše bude srozumitelné. Nebojte se proto ptát nebo si dokument vzít domů a prostudovat s něčí pomocí.
Víte-li, že půjdete podepisovat pracovní smlouvu, poproste personalistu, zda můžete dostat její návrh předem k nahlédnutí, třeba e-mailem. Umožní vám to si ji pečlivě a v klidu pročíst a nebudete se na místě cítit pod nepříjemným tlakem.
Co dělat, pokud zaměstnavatel poruší pracovní smlouvu?
Prvním krokem by v takovém případě mělo být informování nadřízeného. Pokud neuspějete, pak jeho nadřízeného a ve finále až vedení společnosti. Máte právo požadovat nápravu. Jestliže se jí budete dovolávat marně, je potřeba situaci řešit s institucí, které se týká: inspekcí práce, finančním úřadem, Úřadem pro ochranu osobních údajů atd. Jste-li zaměstnáni u větší firmy, může být mezikrokem ještě příslušná odborová organizace. Je tu právě proto, aby se na ni zaměstnanci s podobnými stížnostmi obraceli. Stejně můžete postupovat, pokud máte pocit, že vás šéf v práci nutí k nečestnému nebo nezákonnému jednání.